MILAN BLAHYNKA

Už třetí kniha, jíž se Rostislav Opršal představuje čtenářům, MALÝ ATLAS ZNÁMÝCH MÍST (Bondy, s.r.o., Praha 2023; kresby Egon Schiele, grafická úprava a obálka Petr Novák, 136 s.), je první z renomovaného nakladatelství (předešlé dvě, které žel neznám, vyšly v Hradci Králové v letech 2016 a 2020), navíc na záložce s nejvyšším možným doporučením: „Číst metafórky pro okrasu / je jenom ztráta času, / nečtěte ani banality psané halabala – / čtěte básně Rosti Opršala, / je v nich život, život se vším všudy, / lásky, nelásky i pudy, a strach z nudy. / Lety do nebes i krkolomné pády. / Mají grády.“

Citované verše napsal Jiří Žáček, a není to klamavý reklamní text, ale vlastně nejlepší možná recenze, která nenadsazuje. Ke každému slovu o Opršalových básních by šlo snadno citovat doklady, ale to ať si čtenář zkusí sám. Jenže jako téměř každý básník hodný toho jména je Opršal i moc pěkný mystifikátor.

Název sbírky sugeruje představu, že jde o veršíky z cest tím spíše, že většina národa v posledních letech kromě roků covidových náruživě cestuje, přiváží si nejen tisíce snímků, ale také zážitky, které si přímo žádají o básnické slovo.

Ale už za titulním listem citované a z latiny přeložené verše alchymisty Michaela Maiera (z dvora císaře Rudolfa II.) z jeho knihy Atalanta fugiens a dobová ilustrace k nim – Fax ex mare et femina circulum… Učiň kruh z muže a ženy, / z něj pak čtverec / pak trojúhelník / pak další kruh / a získáš kámen mudrců – uvádějí čtenáře na pravou míru. Kámen mudrců není než poezie. Vnucují se mi verše z Nezvalova Edisona: pohleďte jak tisíc lidí klidně žije / ne to není práce to je alchymie. Žasnu, jak si klíčová báseň z Malého atlasu známých míst, b. Jeden východ, dva západy rozumí s citátem z Edisona: Ve vesmíru 2+1 / se milujeme jíme / hádáme a sníme / kvintesence všedna / vlastnoruční každodenní snůška / na oltáři akreditovaného domácího bůžka. // náš ráj vyhnaných / z první zahrady / má zamčený východ / na dva západy.

Tato óda na všednodenní život obrací naruby představy, že vyhnání Adama a Evy z ráje byla tragédie, že byt 2+1 je malý a všední život nudný a ne bez umění diplomacie, akreditace bůžka do domácnosti vynáší ji nad její všednost, je to přece diplomatický akt…

Malý atlas známých míst je ve všech čtyřech oddílech kniha výsostné milostné poezie, Opršal „kartograf“ kreslí do map „ten pocit / Livingstona nad neznámými vodopády“, ale hned protilehlá báseň „objevuje objevené / tajemné prameny Nilu“ na ženině těle, překračuje „i nejzazší mez“ a už bez Livingstona „na známých místech“ obnovuje varovný nápis „Hic sunt leones“.

Opršalovo bytí je zcela podmíněno, dáno láskou. Jeho Tedy jsem koriguje Descartovo cogito ergo sum: Až i já po laně přejdu svoji Niagaru / na druhou stranu / kde zaprodám duši / za půl kopy stříbrných andělíčkovi s kopytem / a zasměju se tomu obnosu // zašeptám utaženým hrdlem / Te amo ergo sum. Ne cogito, přemýšlím, ale te amo, tebe miluji, tedy jsem.

Za zvlášť paměti hodné a způsobilé mám dva cykly – Milostné minutové básně a Akrostichy pro Martinu. Z pověstných třiatřiceti stříbrných aspoň dvě: Ubylo krásných luk / a jejich vůně na každý nádech // jen ať nezmizí slunce / a ženy a dívky v letních šatech. A jak jít k ženě? Když košili / tak bez skvrny / když vítr / tak stříbrný.

Opršalovi nechybí humor, rád poškádlí citátomany Fráni Šrámka a jindy svou (?) Martinu, pro niž vzdělal hned pět akrostichů a kterou si opováží apostrofovat „Má jsi Eva…“ Opršal personifikuje, až se práší za kočárem (Noc v jiném stavu), neváhá parafrázovat text krásné písničky (tak v ledacos s ním dovedu slyšíme přece Hegerovou já nejsem svatej obrázek a ledacos dovedu), výmluvně a třeba rouhavě makaronizuje (na kříži nahých ramen / šeptám // consummatum est / in nomine amoris / amen), celou báseň postaví na anafoře (Ta noc), šťastně neologizuje (Nuselské bluesnění) a pak si střihne apolinairovský kaligram (Pták je tajemství peří).

A v plavném přecházení z jazyka do jazyka je aktuálně kritický a ještě se mu to rýmuje: Save Our Souls // Leží vyzývavě oblečené / ve tmě vysvlečené / Sie sind Das Ende unserer Zeit // Nahota je žene / na přivrácenou stranu tmy / Dark Side of the Light // Spusťte záchranné čluny…

Mít ještě fakultní hodiny teorie literatury, dva semestry bychom si četli Malý atlas známých míst a zápočet z poetiky byla by pak hračka.