IVO HAVLÍK

„Neboť každá hodina, kterou sběratel stráví se svou sbírkou, uklidňuje, hladí hebkou rukou, a to jest, čeho dnešní člověk potřebuje nejvíce. Ona zmírňuje tempo života a z labyrintu světa vrací člověka k ráji srdce.“

Tato úvaha S. K. Neumanna je prologem právě vytištěného Sborníku pro exlibris a drobnou grafiku. Přebohatě ilustrovanou publikaci vydal Spolek sběratelů a přátel exlibris s datací roku 2023.

Sborník je tentokrát věnován především loňským jubilejním Maxe Švabinského, Miroslava Houry, Vladimíra Suchánka a Karla Žižkovského, ale také Jaroslava Klápště a jiných.

Maxe Švabinského, onoho „komunisty vychvalovaného, moderními umělci haněného a některými nerozumnými kunsthistoriky zatracovaného“ umělce, fiktivním rozhovorem s ním samým připomíná Karel Žižkovský.

Pod titulkem Jak se vám daří Mistře, tam nahoře? současný grafik slyší: „Mladý muži, také jste si mohl ty grafické listy s erotickou tematikou nechat jen pro sebe a nedělat mi ostudu. Je sice pravda, že jsem tenkrát zapíral, nechtěl jsem se přiznat ke svým hříchům z mládí, ale dnes jsou už takové obrazy běžné, až se skoro stydím, když se na to musím z nebeské výšky dívat. Mějte se tam dole hezky, pozdravujte ode mne sběratele exlibris!“

Od exlibris k největší mozaice

Jiří Ort napsal studii Nanebevzetí výtvarníka Miroslava Houry. Ten se kromě 750 exlibris připomíná největší moderní mozaikou v Evropě (450 m čtverečních). Vévodila Mírovému náměstí v Ústí nad Labem, dokud nebyla úmyslně zastavěna. Jak Ort uvádí, zasloužili se o to i horliví a závistiví porevoluční „umělečtí aktivisté“, kterým se podařilo toto jimi posměšně nazývané „nanebevzetí dělnické třídy“ zasunout do městského zákoutí.

Možná i kvůli tomuto proletářskému dílu Houra nenašel pochopení u církevních hodnostářů pro vlastní pojetí Křížové cesty, takže v božích chrámech nesměl vytvořit 14 zastavení, jaká se povedla díky jiným farářům realizovat jeho přátelům Vladimíru Komárkovi a Josefu Jírovi.

Muž z legendární fotografie

Objevem publikace je text Nečekané zjevení v oceánu malby a grafiky: Josef Schejbal. Jeho autor Pavel Šmidrkal popisuje životní příběh malíře a grafika Josefa Schejbala (1924-2006); za války byl vojákem wehrmachtu (1942-1944), příslušníkem čs. branné brigády v Anglii (1944-1946) a v letech 1956-1957 vězněm.

Schejbal je oním patnáctiletým chlapcem na legendární fotografii davu spílajících lidí 15. března 1939 na Václavském náměstí. Vzpomíná: „Lidé jim hrozili, nadávali jim a policie jenom stěží udržovala kordón, který hrozil protržením. Němci byli nervózní, s takovým tím strnulým úsměvem pozorovali, co se kolem nich děje. Bylo jim jasné, že tu nejsou vítáni. Moje účast na tomto příjezdu je zachycena na fotografii, která obletěla svět.“

Aktuální vydání ročenky Spolku sběratelů a přátel exlibris publikuje přes tisíc knižních značek a grafických miniatur. Cenné je i to, že nás seznamuje s osudy tvůrců krásného umění, které - jak v poslední větě sborníku praví předseda spolku Miroslav Petřík - „je sice drobné rozměrem, ale velké duchem“.