JAN JELÍNEK
Před čtyřiceti roky přijel studovat ze Sýrie do tehdejší ČSSR Issam Ramadan, rodák z hlavního města své země Damašku. V letech 1974 až 1979 absolvoval pražskou Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor sociologie. Po promoci v staroslavné aule Karolina působil jeden rok v roli asistenta v alžírské Anabě, kde také vyučoval sociologii průmyslu i další předměty, dále pak učil na rozličných školách politologii, sociologii a psychologii. V letech 1987 až 1991 tlumočí arabský jazyk ve službách Mezinárodní organizace novinářů, rok poté je u soudu tlumočníkem arabštiny. V roce 2002 se PhDr. Issam Ramadan stává odborným asistentem na Filozofické fakultě Západočeské univerzity v Plzni na katedře Blízkovýchodních studií.
Issam si v naší zemi našel i životní družku Jitku, s níž vychoval dva syny, Ivana a Alana, a je rovněž dědečkem dvou vnoučat. Česká republika je jeho druhou vlastí, kde má rovněž mnoho přátel. Issam těžce nese osud své rodné Sýrie trpící válkou. Je také předsedou Klubu arabské kultury v ČR. Se starším synem Mgr. Ivanem Ramadanem, který rovněž pracuje v Západočeské univerzitě, napsali poutavou knihu Arabská lidová přísloví v minulosti a dnes. Jsou zde publikována v češtině a arabštině a patří do bohaté klenotnice kulturního dědictví Arabů. Jejich autoři v předmluvě uvedli: »Kouzlo arabských přísloví tkví především v jejich stručnosti, jazykové srozumitelnosti a z nich plynoucího poučení, které může být užitečné pro nejširší lidové vrstvy. Moudrost v nich obsažená se přenášela napříč staletími, přičemž docházelo ke koexistenci starých i nově vzniklých přísloví, která vznikala jako reakce na nové životní zkušenosti nositelů arabské kultury. Arabská přísloví již od počátku arabské historie spoluvytvářela morální kodex jednak v dobách džáhilíje (předislámské období), jednak ve slavných obdobích islámské kultury a civilizace.«
Issam a Ivan Ramadanovi ve společném díle zdůrazňují, že více než kdykoliv předtím se Arabové obávají o svůj jazyk, ale i o svou kulturu obecně, neboť cítí, že jsou pod tlakem západních mocností. Proto Ministerstvo kultury Syrské arabské republiky založilo výbor pro sběr arabského folklóru včetně arabských přísloví. V tomto směru již bylo vydáno mnoho titulů. Rovněž Svaz arabských spisovatelů se sídlem v Damašku usiluje o podobný cíl. Vydává specializovaný měsíčník at – Turáth al – Arabí, v překladu Arabské dědictví, zaměřený na veškeré dědictví arabské kultury: například na filozofii, život učenců, klasickou arabskou poezii, arabský folklór, ale i na přísloví, o nichž bylo napsáno mnoho pozoruhodných studií. K takovým význačným badatelům na kulturním poli se zaměřením na přísloví patří Sulajmán Čuleh, Muhammad Saíd Mubajed, Simon Ibrahím Homsí, Muhammad Cháled Ramadan a další.
JAN JELÍNEK
Ukázky z knihy Issama a Ivana Ramadanových
O ženě:
Když dali ženu a čerta do jednoho pytle, čert vyskočil ven a volal o pomoc.
Žena bez manžela je jako zahrada bez plotu.
Ženy jsou jako olivy: nezesládnou, dokud nejsou slisované.
Ženy jsou jako fíky, počkáš-li si, až uzrají, spadnou ti do náruče samy.
Ženu můžeš vidět jako med i jako cibuli.
Než se rozhodneš, zeptej se, jaká je její matka.
O muži:
Bůh požehnej chlupatému muži a jemné ženě.
Kdyby mužnost záležela na délce kníru, byl by šváb největším chlapem.
Vysoký jako palma, rozumný jako koza.
Už mají šedivé vousy a ještě nedostali rozum.
Má sedm řemesel, ale prázdnou kapsu.
Venku je kanárkem, doma sršněm.
Rozmazluj svého muže a bude prstenem na tvé ruce.
O lásce:
Pokud je tvůj miláček jako med, neslízej jej celého.
Láska je slepá.
Láska, těhotenství a jízda ne velbloudu se nedají skrýt.
Proč lezeš do domu nepřítele? Odpověděl: Je tam můj miláček.
Ten, kdo vidí svou lásku, zapomene na kamarády.
O dětech:
Nepoučuj syna, život ho naučí.
Měj co nejvíce dětí, pomohou ti ve stáří.
Otec dcer má jednu nohu v ráji.
Tisíc pohrom s penězi je lepší než jedna s dětmi.
Havran obletěl svět a nenalezl hezčí než své mládě.
O trpělivosti:
Buď trpělivý a uděláš dobré dílo.
Trpělivost může porazit i horu.
Neprozraď své tajemství a uvidíš, že nepřítel si s tebou nebude vědět rady.
Beduín se pomstí i za čtyřicet let.
O životě v emigraci:
Cizina pomůže najít původ člověka.
Chudoba doma je vlastně cizinou.
Vrátíš-li se z ciziny, přivez dar, i kdyby to byl kámen.
Na cestu do ciziny najdi nejprve dobrého spolujezdce.
Ten, kdo je daleko od očí, vytratí se ze srdce.
O práci:
Kuj železo, dokud je žhavé.
Ne každý, kdo rozfoukával oheň, se stal kuchařem.
Život člověka skončí, ale práce ne.
Kdo chce žít z intrik, zemře v chudobě.
I když prací nezbohatneš, alespoň se uživíš.
Ten, kdo pracuje s jedem, si možná někdy olízne prsty.
O ročních obdobích:
I když únor kope, je v něm vůně léta.
Být v zimě schovaný v závětří je lepší než mít kožich.
Září má mokrý ocas.
Až bude fíkový list velký jako kachna, můžeš už spát bez pokrývky.
Zima v létě je ostřejší než meč.
O sousedech:
Než koupíš dům, zeptej se, kdo je soused.
Dopřej sousedovi dobro a dobro přijde i k tobě.
Máš-li spokojeného souseda, budeš spokojený, máš-li souseda smolaře, staneš se smolařem.
Kdo je u vážení obilí souseda, jen si zapráší vlastní vousy a ztratí respekt.
O jídle:
Lenost znemožňuje dostat se k medu.
Jídlo pro jednoho stačí i pro deset lidí.
Ten, kdo nedosáhne na hrozny, říká o nich, že jsou kyselé.
Žaludek je dům nemocí, dieta je nejlepší lék.
Kdo jí chléb od sultána, může mávat mečem.
O tchyních:
Tchyně, která má ráda svou snachu, má jisté místo v ráji.
Rozmazluj tchyni, získáš poklidný život.
Má-li tchyně ráda med, pošli k ní medvěda.
O zvířatech:
Lepší pes, který štěká s tebou, než pes, který štěká na tebe.
Mrtvý lev dostane kopanec i od osla.
Vychovej kocoura, sežere v tvém domě myši, vychovej psa, ohlídá ti dům, vychovej člověka, zničí ti dům a vyzradí tvé tajemství.
Zmíníš-li se o vlkovi, připrav si hůl.
Přátel se se lvem, i kdyby tě měl sežrat, nepřátel se s podrazákem, i kdyby tě měl nosit na zádech.
Kdo si vezme za průvodce kohouta, skončí v kurníku.
Arabský kůň se nemusí stydět za staré sedlo.
O manželství:
Nevěsta je ženichova, špinavé nádobí smolařů.
Kdo se ožení na dluh, bude mít děti na splátky.
Začátek manželství je rozmazlování, jeho konec však pálí.
Raději zprostředkovávat pohřeb než manželství.
Kdo hodně zaplatí, může mít za nevěstu i královskou dceru.
O očích:
Oko je naběračkou slov.
Kdo nevidí skrz řešeto, je určitě slepý.
Původem lásky je jeden pohled.
Má oči jako šípy: když trefí srdce, skolí ho.
Závistivé oko ať je oslepeno.
O hostech:
Host bývá první den krásným měsícem, druhý křupavým voňavým chlebem, třetí však ušmudlanou opicí.
Udělej pro hosta zabijačku, i kdyby to měl být jen vrabce.
Kdo nás navštíví, je dobrem a požehnáním, kdo ne, ušetří nám běhání.
O příbuzných:
Nech příbuzné, ať si své záležitosti vyřídí sami.
Když potřebuješ příbuzné, nenajdeš je.
Kdo tě chce, toho chtěj, kdo tě nechce, opětuj jeho přání.
Přirovnání:
Nechci nablýskané střevíce, raději hrnec na vaření.
Má dlouhý jazyk jako ševcovy nůžky.
Nápis je obrovský, ale sad je zpustlý.
Půst bez modlení je jako pastevec bez hole.
Jako vodní kolo: dolů jde prázdný a nahoru plný.
O přátelství:
Malý byt pojme tisíc přátel.
Schovej si přítele pro nouzi.
Měj rád svého přítele, i kdyby byl černým otrokem.
Nepřítel nepřítele je tvým přítelem.
O lakomých a chamtivých:
Majetek darebáka skončí u Satana.
Peníze darebáka skončí jako zdechlina.
Posadili jsme ho za sebe na koně a hned dal ruku do vaku.
Lakomost odhaluje nedostatky člověka a ze srdcí vytrhává lásku.
Rady:
Ty, který nejsi zván, nemáš vážnost a ztrácíš hodnotu.
Usínej brzy, vstávej brzy a uvidíš, jaké bude tvé zdraví.
Raď se se starším než ty, pak s mladším než ty a nakonec uvažuj sám.
Z toho, který nemá co ztratit, bys měl mít strach.
Dva melouny se nedají nosit v jedné ruce.
Směj se na svět a svět se na tebe usměje, plakej na svět a budeš plakat sám.
Schovej si své tajemství a vlastníš sám sebe.
Kolik dáš do hrnce, tolik si můžeš nabrat.
Ten, který se dívá nahoru, zlomí si krk (= člověk by měl být skromný a neprahnout po velké kariéře).
Řekni dobrou zprávu a vyhni se zvěstování špatné.
I kdyby byl tvůj nepřítel mravencem, radši vedle něj nespi.
Učení v mládí je jako tesání do kamene, učení ve stáří je jako píchnutí jehlami.
Schovej svůj bílý groš pro svůj černý den.
Když biješ, ať to bolí, když dáváš jídlo, dávej do sytosti.
Tomu, kdo ti šlápne na nohu, šlápni na krk.
Svět je jako kolo, jednou proti tobě, jednou s tebou.
Udělej svou práci dokonale, i kdyby to bylo zadarmo.
Tomu, kdo nic nemá, je všechno jedno.
Poslouchat zprávy je nejlepší z úst dětí.
Když ti soused svěří tajemství, musíš ho zachovat.
Měj čisté úmysly a můžeš spát v divočině.
Jestli nejsi vlkem, vlci tě sežerou.
Když se snažíš narovnat křivou okurku, zlomí se.
O různých životních příhodách:
Žádný vítr ze západu nepotěší.
Zbil mě, sám brečel a předběhl mě při stěžování.
My pracujeme, ale dobrou pověst mají jiní.
Kvůli růžím se zalévá i plevel.
Zvenčí je mramor a uvnitř saze.
Důvody můžou být různé, ale smrt je jediná.
Pohromy některých lidí jsou užitkem pro jiné.
Chudý si vezme chudou a narodí se jim žebrák.
O bláznech:
Život rozumného s bláznem je neléčitelná nemoc.
Povídej si s bláznem, zapomeneš na své starosti.
O štěstí:
Smolař zůstane smolařem, i kdyby mu pověsili na zadek lampu.
Smolař zakopne i o svůj stín.
Pes kousne chudého, i kdyby jel na velbloudu.
Různá přísloví:
Slušnost člověka je lepší než jeho zlato.
Trpělivost je pánem morálky.
Kdo ukazuje dobro, je jako ten, kdo jej vykonal.
Kdo žil s dvěma obličeji, zemře bez obličeje.
Lež je nemocí a upřímnost lékem.
Kdo žádá vysoké bydlo, musí dlouho ponocovat.
Hlavou víry je poznání.
Věda je užitečnější než peníze.
Nejlepším kamarádem v životě je kniha.
Požaduj vědění od kolébky do hrobu (výrok proroka Muhammada).
Neznalost je pro tebe horší než chudoba.
Zvyk je druhou povahou člověka.
Hrst země je lepší než hrst zlata (přísloví zdůrazňuje důležitost vlastnictví půdy).