Básník Ivo Odehnal, člen Unie českých spisovatelů, slavil 4. dubna osmdesátiny. Srdečně blahopřejeme!

IVO ODEHNAL

Daremnice

Nastala půlnoc samotného větru

Maso spí

Stočený had

svlékán z kůže Moravy

Z listí civí plesnivý pastýř

Mám sto let

prchám cůpky smrčin

a klopýtám až sem

Zde

na hnojný ubrus

dopadla

hmota chvíle

Ptám se

/jako za onoho času/

Jsem který jsem?

Hoblinová spasení

Za bruskou /stočeny/

ráfky prstýnků

obrů oblaků

Hoří tu motykový kolovrátek

Dvorečkem sálá hnůj

ale smilníci nevědí

co je strach

Hoblicí

psí sliny stékají

a plešatá lucerna

furiant

košík má na stranu

V necudných pilinách

do naha svlečený

zimou se klepe prach

Vypouštění

Ano už vím

ovsík lapačem trýzel stíná

Nevím ale

kam se letos schová

loňská zima

Kolárek napoví co květen létu uloupí

Pod hráběmi praská nať

oko stropem tahá mrak

Domýšlivá myško

/co tě to napadá! /

Tryzno blizen

Z kozího sýra vodu vytlačíš

ale co pak?

Fukar chroupá oblázky

a tma voní

Místní starosti uhelnatí

Černý les v nás tkví nekonečně

Psí lítost

vděčně si pohrává

se šizenými uhlíky

/Dokud mi srdce bije

žiji věčně/

Trýzel panenská

O poledni

zdá se

umírá každá sláma

a prosby těžknou

Výslechu blázna brání krvavý plot

Pojídáním cizího chleba

stane se z ženců

potrava ptáků?

Když naděje puká

rodí hora pýr

a večer šalby?

Chaos zdá se

je ke štěkotu přiškvařený

I mlčením lze křičet

ve spolku veselých nesmrtelek

Talmud praví:

Psí vítr přebývá v chrámech

a ze stínu prachu

s ptačími rohy

vyjeví se trýzel

Tloušť I

Zvonečku soví

zvonečku z jalovce!

Ohýnek tryská na spodnici vozu

A co ty na to

snope plný duhy?

Šilhám podoben křižovanému listu

Jsem to já - věčný troud

s vysušenýma ušima ?

Labutí píseň žízně?

Tloušť II

I kůly tlusté zimy

ženou rakve k podzimu

Suché plevy - osolené děti

Odlitek stohu v poli

z listí má pás

a rochetku z tuří mlhy

Bláto až po krk z peří

vyčnívá z paruky země

Tma kašle a noc červaví

Z vymlácených jablek

až na zem

dopadají snopy

Plesnivé noty