ZDENĚK HRABICA

Neviditelná ruka trhu, úcta k mamonu, k bohatství a vzmáhající se chudoba, nadvláda peněz a dluhů s námi cloumají jako nikdy předtím. Občas, a nejsem jistě sám a jediný, shlédnu pořad České televize s Michaelou Jílkovou a nenechám se, seč mi síly stačí, unášet zasvěcenými přítomnými. Spíše pečlivě sleduji text v dolní části obrazovky. Srovnávám, jak se od sebe dva pohledy na jednu věc diametrálně liší. Nepomíjím ani nepřijímám z uvedeného pořadu nedávné výroky české učitelky základní školy o tom, kdo nás vlastně osvobodil a kdo nás vlastně okupoval, shodující se ve většině nanejvýše s neměnným myšlením poslankyně a politoložky Langšádlové a poslance a dopravního inženýra Laudáta o nebezpečí ze strany Ruska a o nutnosti jeho preventivního napadení.

Nyní mne upoutal žhavý problém o otevírací době v obchodech o svátcích a ve dnech volna. Dva povolaní ze soudní poroty nám předestřeli – jedna z nedávné návštěvy USA (jak to tam pěkně funguje, když nejsou krámy o svátcích a vlastně nikdy zavřené na petlici) a druhý od protivníka jakéhokoliv omezení prodeje ve dnech pracovního klidu, považujícího rodinné návštěvy o sobotách a nedělích a ve dnech svátečních v obchodních centrech za součást nového životního stylu. Fandím věřícím, aby se o svátcích mohli v chrámech oddávat příkazům své věrouky, jiným, aby odporovali vlezlým imperativům podle pokynů nenasytné reklamy.

Před malou chvílí jsem prožil slastné chvíle při Běhu za zdravím přes Milíčovský kopec v blízkosti pražského Jižního Města. Přinesl radost několika desítkám nadšenců bez rozdílu věku. A rázem jsem se ze zvědavosti přenesl do nedalekého mamutího obchodního centra, které vbrzku rozšíří svou prodejní plochu. Musím tiše přiznat, že životní styl se již od základu změnil. Odkud a kam nás přivede je nabíledni. Ale ani náznakem nemohu povědět, jak mne to matka odmalička učila, když věděla, kam to všechno s námi spěje. Až mne z jejího výroku pokaždé naskakovala po těle husí kůže. Pro jadrné slovo moje slušná maminka nikdy nechodila daleko.