VÁCLAV PELCMAN

Pod názvem Bez hranic-without bordes uspořádala Národní galerie Praha výstavu s podtitulem „Umění v Krušnohoří mezi gotikou a renesancí“. Zájemci o církevní umění pocházející z uvedené oblasti si měli možnost exponáty prohlédnout od 27. listopadu 2015 do 13. března 2016 v prostorách Valdštejnské jízdárny na Malé Straně. Pro objasnění okolností této akce mohu ještě dodat další údaje: Autorka M. Ostrá ve spolupráci s filozofickými fakultami UK Praha a UJEP Ústí n. L. a s litoměřickým biskupstvím. Záštitu poskytli ministr kultury (KDU-ČSL) a hejtmani Ústeckého kraje a Karlovarského kraje (a státní pokladna asi zaplatila). Proč ale o výstavě, která už skončila, píšu?

Nebudu se zabývat nějakým podrobným rozborem kvality vystavených předmětů, protože na to nemám. Ale hlavně žiji v přesvědčení reformátorů církve a konečně i muslimů a dalších ideologií o pochybenosti zobrazování lidí s úmyslem se jim klanět, modlit či jinak uctívat. Již husité, i když z jiných příčin, tušili nekalý záměr ideologů církve využívat tyto předměty k vzbuzení pokory lidu před vyrobenými modlami. Je jistě možné se s úctou sklánět před řemeslnou zručností a být shovívaví k umělcům, kteří, pro prosté živobytí, byli ochotni své příbuzné či milenky zpodobňovat pro církevní rituály. Zejména pak ve středověku je jistě omluvitelné, že se vyskytli lidé řemeslně a umělecky nadaní, kteří věřili v jakési zázraky, jež ve své době nedokázali odhalit.

Jistě nelze nic podstatného namítat ani proti prezentaci předmětů (obrazů, soch a dalších kulturních projevů) k ukázce kultury předků, ale představovat to jako současnou realitu kosmického věku je zavádějící a zločinné. Je totiž na prvý pohled jasné, že jde o politickou propagandu, která má řadu zřetelných cílů. Jsme sice jedno lidstvo, ale ne pod jedinou ideologií. Žádný z těch všelijakých papežů není prezidentem Země, ani ostatní pomazaní obchodníci s lidskou hloupostí, nejsou žádný světový parlament. Je poněkud trapné, že se stovky let lidem stále předkládá jakási představa o příčinách existence života, která je v rozporu s vědeckými poznatky. Je vidět, že vývoj techniky neuvěřitelně předběhl vývoj společenského myšlení, respektive užívání jeho vědeckého poznání. Jako folklórní akce by, i přes zřejmě značně nákladný počin, mohla výstava najít souhlas široké veřejnosti, ale její skrývané pohnutky jsou neomluvitelné, i když ze současného ideologického záměru očekávatelné!

Výstava sama je jistě ukázkou dobré profesionální úrovně. Valdštejnská jízdárna je jako stvořená pro komorní akce tohoto druhu. Avšak! Jeden z oblíbených triků současné propagandy je vydání prospektu v česko-anglické verzi. Tato ubohá snaha přesvědčovat veřejnost, že v pozadí není německá či církevní iniciativa (neboť jedna církev = jeden národ), však z toho stejně vyplývá, neboť: „Oblast na pomezí Českého království a Saského kurfiřství byla od středověku místem prolínání podnětů“, ale jen náboženských a prováděných ohněm a mečem! Je zvykem, že se staré kulturní památky přijímají jako cosi zázračného, ale ty, kteří je přitom navíc přijímají s pousmáním pro tu jejich naivitu, jsou pokládáni za jakési primitivy. I když sám bych nevyrobil ani podstavec nějaké skulptury, a to nejen z ideologického stanoviska, tak jen kdybych se narodil před více než sto lety, dokázal bych takováto díla ocenit. Když se na tu naivitu dnešní člověk dívá, je mu líto, že mnohdy i vysoké umění bylo vytvořeno k tak pochybným cílům!

Materialistická teorie

Jen gravitace vytvořila celý Vesmír.

Slunce je stvořitelem i neživé Země.

Z vody vznikly všechny organismy.

Práce udělala z jednoho z nich člověka.

Kapitál dělá z lidí zase jen živočichy,

a ti se pak zase vrátí zpátky do vody,

když už na Zemi nebude z čeho žít a

ve vodě zahynou, až Slunce vychladne

a mrtvou Zemi i Slunce pohltí Vesmír.