MAGDALÉNA TOULOVÁ
Píšeme si
V ulici, jež nese jméno Meluzínova, je kašna. V kašně je voda. Když jdu kolem, ráda pozoruji vodu v kašně. Většinou je její hladina klidná, ale stačí malý vánek, hladina se rozčeří na mnoho vlnek, které se rozbíjejí o okraj kašny.
V té samé ulici je hospoda, kde točí dobré pivo a jelikož jsme v moderní době, hraje tam muzika pouštěná z televizního kanálu. Nikdo ji moc nevnímá. Interpreti zpívají většinou anglické písničky, jak si to dnešní doba žádá. Některé písničky mají určitě krásný text nesoucí nějaké poselství, ale podobně jako v té kašně ten text a nesoucí se poselství zanikají jako vlny na okraji kašny.
Přesto jsem v té hospůdce na začátku září objevila skvost hodný pozornosti. Ten večer v hospůdce hráli živě dva nenápadní chlapíci na akustické kytary. Jejich projev byl klidný a uhlazený. Zpívali většinou anglické texty. Osazenstvo hospůdky je moc nevnímalo. Povídalo si mezi sebou a jejich mluva se rozplizla do rozčeřených vln, jako šum vody, jako voda v kašně. Podtónem k té mluvě byla hudba a zpěv.
Náhle muzikanti zvolí ke své písni český text. Text písně, básně, za kterou by se nemusel stydět ani takový velikán jako Vrchlický. Čas od času jsem z těch rozčeřených vln vyrozuměla: „Tolik krásy najednou“, „jak je nádherná“, „vždyť je kouzelná“. Těch pár střípků mně okouzlilo. Kde je ta krása? Co je tak nádherné a kouzelné?
Neznala jsem text, ani autora, tak jsem se osmělila a zeptala se interpretů na původ textu. Ochotně se mi věnovali a prozradili, kdo píseň složil i napsal text. A že píseň určitě najdu na internetu. Což jsem učinila a text písně vám můžu přiblížit.
Jenom ptáci umí létat, vždyť to znáš
pár křídel a svět se malý zdá,
ta věčná touha nedá lidem spát, umět vzlétnout jako pták.
Tolik krásy najednou mít pod sebou a cítit jak je nádherná,
dálkám výsměch, z výšky radovat se, vždyť je kouzelná!
Tak pojď a poleť se mnou výš, spláchni své břímě starostí,
jen na pár chvil být slunci blíž a poznáš, co ptákům závidím.
Tolik krásy najednou mít pod sebou a cítit jak je nádherná.
Jen ptáci umí létat, však to zná…
Když jsem si text opatřila ve srozumitelné podobě, byla jsem okouzlena ještě víc. Cítíte to kouzlení také? Jemný vánek v povětří, ve vlasech, v perutích, …
Text pro skupinu Abraxas napsal a hudbu složil Antonín Smrčka. Stalo se tak v polovině 70. let. V té hospůdce mi píseň přiblížili dva chlapíci zpívající a hrající pod jménem Mayday. Pavel Gregor a Jiří Hašek, akustičtí interpreti rokových a populárních hitů. A skládám jim touhle cestou dík.