JIŘÍ KNOPP
Byli jsme jak utrženi ze řetězu,
zdivočelí z konce války,
z kvetoucího bezu,
z džezu a ticha míru,
z odklizených barikád
a rozstřílených balustrád,
z veršů Majakovského,
z hrdinů Mladé gardy,
z Julia Fučíka.
Podávali jsme si ruce,
zvedali je k přísaze
a vířili až do rána
slavnostní tance.
Všem stejné šance
a nikdy už bídu!
Ve jménu lidu
šli jsme předělávat svět.
Hrom burácel na čistém nebi
a my jsme beze smyslu spěchali
jak nenasytní milenci
uskutečnit velký sen…
A tak se nám smějte,
spílejte nám, uvažte ke kůlu,
zapalte hranice
a spalte nás na prach.
A přece jednou přijdou jiní,
aby to znovu zkusili…