MILAN DUŠEK

Jan Peringer vydal v OFTISU v Ústí nad Orlicí v roce 2010 první knížku s názvem Vynikajících vzorů není nikdy dost, v níž nesporně naznačil, že do literatury vstupuje osobnost, která má čtenářům co nabídnout. Jejím mottem bylo: Zármutek zkracuje život.

V roce 2014 vydal tamtéž knihu Cesta do ráje na zemi, aneb čertův dar, s podtitulem Pohádka pro děti od 18 let. V tomto případě šlo o satiru na současnou lidskou společnost ve speciálně českém provedení.

V závěru roku 2015 vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí přichází s jeho třetí knížkou 2 X VRCHNÍ INSPEKTOR PRAVÍTKO – DENIS.

Obsahuje tři kratší novely. První se jmenuje Kukaččí vejce aneb Velký případ vrchního inspektora Pravítka. Druhá: Vrchní inspektor Pravítko vypravuje, aneb Americká mise vrchního inspektora Pravítka. Třetí: Denis.

Nápaditou obálku vytvořil Pavel Langhans.

Už samotné názvy prvních dvou novel naznačují, že autor „zabruslil“ do žánru detektivky. Pokud však čtenář očekával, že Peringerův vrchní inspektor Pravítko bude řešit své dva případy obvyklými způsoby detektivů, už v Kukaččím vejci pozná, že autor přináší v rámci smyšleného příběhu méně napětí, zato však spoustu vtipu, humoru až satiry. Konečně v prologu novely autor sděluje: „Jako každá pohádka, začíná i naše vyprávění známými slovy: byl jednou jeden malý, tichý a milý dům…“

Nebudu pochopitelně prozrazovat, o co v příběhu jde a jak ho vrchní inspektor vyřeší přes všechny překážky, které se mu postaví do cesty, ale snad mohu poznamenat, že každá pohádka končí dobře. I když v tomhle případu ne až tak úplně.

Nejkratší novela Vrchní inspektor vypravuje má přímou souvislost s předchozím příběhem. V ní si vrchní inspektor po splnění své mise v Americe užívá v tuzemských lázních, i když – jako každý detektiv planoucí vášni ke svému povolání – se zpočátku nudí.

Ale pak se tam potká se známými, kteří byli očitými svědky jeho případu, ale zůstalo jim utajeno, jak dospěl k správnému vyřešení. Vrchní inspektor zprvu odmítá, ale pak se mu naléhajících zželí a vzápětí je dokonce rád, že o svém pátrání v Americe může mluvit a dokonce si sdílení vychutnává. Proč také ne, vždyť odvedl kus poctivé policejní práce. Vzhledem ke Kukaččímu vejci zde autor musel víc pracovat se zkratkou, takže namlsaný čtenář, očekávající další ohňostroj humoru, může pocítit jisté zklamání.

Denis je novelou nejdelší a rovněž z jiné kapsy než předchozí dvě. Stručně bych ji nazval novelou záhad. Dva muži, kteří se dosud neznali, se náhodou sejdou na jedné lodi při vodáckém sjezdu Lužnice. Autor nám sdělil: Denis najednou zmizel. Ale poté se vrací v čase, vypráví, jak se spolu zvolna sbližovali. O vzájemných návštěvách, které se brzy změnily v návštěvy u Denise, protože měl rád větší prostor a v panelákovém bytě se cítil nesvůj. Na otázku, čím si vydělává, odpověď zněla: Počítačem. Při svých rozhovorech dojdou až k UFO a možným příletům návštěvníků z vesmíru. Tato záležitost oba zaujme. Za čas ho Denis zavede do místnosti, kde jsou dva počítače s velkými monitory a další zařízení. Pod krovy parabolické antény, namířené k nebeské klenbě… O dalším pomlčím, protože i když se autor pohybuje už v oblasti sci-fi, jde mu o překvapivý závěr.

Knížka Jana Peringera se čte dobře a i ti náročnější si přijdou na své.