MIROSLAV GROSSMANN

1. den

Chtěl jsem si v místním obchodě dokoupit krém na holení. Neměli. Prodavačka mi vysvětlila, že zboží nakupují jen v akci, a krém na holení v akci nebyl k mání.

2. den

Ráno jsem recepci lázní informoval o podemletém kanálu před vchodem do lázeňského domu, kde jsem ubytován. Večer byl kanál označen výstražnou páskou „Vstup zakázán“.

3. den

Výlet na Praděd se vydařil. Nahoře sice hodně foukalo a já neměl čepici, tak jsem si hlavu omotal toaletním papírem. Byla tam i pořádná mlha, tak se nikdo ničemu nepodivoval.

4. den

Před půlnocí jsem šel do nedalekého vřídelního pavilonu pro čerstvou minerálku (v lázních alkohol nepiji, působí špatně na postavu, a v lázních ji musíte pořád ukazovat). Při zpáteční cestě jsem si spletl patro a snažil jsem se odemknout dveře cizího pokoje. Záhy jsem omyl zjistil, a když jsem odcházel do svého patra, náhle se popletené dveře otevřely. Spoře oděného chlapa vůbec nezajímala moje omluva, jen opakovaně vykřikoval, že je tam sám. Jistě, že tam měl společnici jaksi „na černo“, ale o kvalitním pokračování pochybuji. Tímto se znovu omlouvám.

5. den

Dnes se na sjezdovce našly dámské kalhotky. Vzbudilo to velký zájem, ale nikdo nepřišel s hodnověrným příběhem.

6. den

Závěr debaty u oběda: Normální děti v mateřské školce mají alespoň tři dědečky a babičky. Zvláštní prestiže požívají děti, které mají čtyři a více dědečků a babiček, naopak přehlížené jsou děti jen se dvěma dědečky a babičkami.

7. den

Cestou údolím Bílé Opavy se ke mně přidal pes, vesele okolo mne pobíhal nějaké dva kilometry. Jeho majitelka šla několik desítek metrů za námi a marně křikem psa lákala k sobě. Nakonec jsem se zastavil, majitelka psa nás došla a psa vzala na vodítko a táhla jej zpátky. Moji nabídku, že se k nám může přidat, rázně neverbálně (zlostným gestem) odmítla.

8. den

Dnes jsem poprvé použil chodící hole. Bolí mne nejen nohy, ale i záda a ruce.

9. den

Lázeňské domy jsou úchvatné dřevěné stavby, které jsou však i výbornými vodiči zvuků. Ráno jsem sousedům přátelsky a s úsměvem vytknul, že večer měli televizi trochu víc nahlas. On slíbil hlasitost snížit. Ona však nespokojeně odsekla, že vůbec televizi neměli puštěnou.

10. den

Dnes přijelo mnoho nových pacientů, mezi nimi muž, velmi podobný na přítele Jana, z kdysi slavné vinárny Vrbovec na dolním konci Václavského náměstí. Jan patřil ke štamgastům a měl také výraznou slabost pro návštěvnice, které zde hledaly „muže na úrovni“. Měl obdivuhodnou schopnost takové ženy během několika desítek minut náležitě upoutat. A když taková žena začala přímo zářit, jak svíce vánočního stromku, tak ji nečekaně chytil za ruku a vyzval k neodkladné souloži. Vyzvaná žena zpravidla pak spěšně, jistě že důstojně, opouštěla vinárnu. Když jsme se Jana ptali, proč tak vlastně činí, odpověděl, že se takto učí překonávat strach, protože co kdyby některá řekla ano.

11. den

Podemletý kanál, který jsem nahlásil minulý týden, dnes začali opravovat. Našel jsem však další podemletý kanál, zítra to nahlásím.

12. den

Dnes jsem vypozoroval, jak se dá autobusová jízdenka opakovaně prodat.

13. den

Výlet na Praděd, zalitý sluncem. Všude, včetně restaurace a bufetu na vrcholu bájné hory, je patrný zvýšený konzum rumu. Přichází neodbytně jaro.

14. den

Odjíždějící klienti si fotí při snídani švédské stoly, aby svým manželkám a jiným hospodyním přivezli domů inspiraci.