MILAN DUŠEK
KRAKONOŠ A KÁMEN MUDRCŮ se jmenuje kniha, která téměř v závěru roku 2016 vyšla v OFTISu se sídlem v Ústí nad Orlicí jako 490. publikace tohoto regionálního vydavatelství, které dodalo na knižní trh nejednu úspěšnou knížku.
Autor knihy Petr Nuckolls předstupuje před čtenáře poprvé. Kniha má 160 stran a jde o sedm příběhů s názvy, které v podstatě vyjadřují, co v nich může čtenář očekávat. I. Krakonoš píše román; II. Krakonoš zjišťuje příčinu smrti; III. Krakonoš vymáhá pohledávku; IV. Krakonoš řeší reklamaci; V. Krakonoš čelí obžalobě; VI. Krakonoš jede na konferenci; VII. Krakonoš hledá poklad.
Protagonista všech sedmi příběhů je JUDr. Slavomír Krákoš, povoláním advokát, jenž působí ve východních Čechách. Od studentských let má přezdívku Krakonoš. Nejvyšší české hory ho přitahovaly téměř magickou silou a nevynechal jakoukoliv příležitost v Krkonoších pobývat v létě i v zimě.
V recenzích na knížky detektivního žánru se děj, natož závěr, samozřejmě neprozrazuje – nebylo by to férové vůči čtenáři, který se těší na zážitek. Takže jen naznačím. První příběh je nejdelší a dá se napsat, že dostal prostor, který si zasloužil. Pokud by autor nešetřil detaily, mohl být i delší. Začíná požadavkem kriminální policie, konkrétně kriminálního komisaře Stehlíka, aby s nimi odjel k Potštejnu do tábořiště Vochtanka na louce u Divoké Orlice a pokusil se identifikovat mrtvolu muže, který zemřel násilnou smrtí. Advokát je zklame a tím se stane pro kriminalisty podezřelým, protože ledacos z jejich poznatků naznačuje, že by ho měl znát, například u něho byla nalezena jeho vizitka. V příběhu jde o Svatý grál, který otevřel tajnému řádu templářů pohled do budoucnosti a v minulosti byl ukrytý na tvrzi Potštejn. Ale pátrání je postupně zavede až do Itálie.
Když pomineme příběhy Krakonoš zjišťuje příčinu smrti, Krakonoš vymáhá pohledávku, Krakonoš řeší reklamaci, Krakonoš čelí obžalobě, Krakonoš hledá poklad, které jsou vlastně tak či onak spojeny s povoláním advokáta a odehrávají se v Čechách, zbývá příběh Krakonoš jede na konferenci. Zde je náš advokát telefonicky pozván z astronomického ústavu České akademie věd na konferenci o jevech přisuzovaných činnosti mimozemských civilizací. Konference se koná v Namibii na okraji pouště. Náš, nových poznatků dychtivý advokát, pozvání přijímá, a když je mu doručena letenka, nastoupí do letadla. Jenomže všechno je jinak, než očekával…
Realisticky vzato, zvláště děje příběhů Krakonoš píše román a Krakonoš jede na konferenci se pohybují na pokraji absurdity. Ale proč ne, vždyť jde o fikci autora a podotýkám, že nápaditou a odvážnou, která je zasazena do reálného prostředí, a vlastně se zase až tak moc neodtrhává od známých skutečností. Při dnešních otevřených hranicích se může stát prakticky všechno.
Autor příběhu znovu vytáhl na světlo Svatý grál a tajemný řád templářů slovy: „Řád nikdy nepřestal existovat, byť od roku 1314 existuje skrytě. V současné době se připravuje jeho oficiální znovuustavení, stane se z nich respektovaná mezinárodní organizace. Nežádají žádné církevní restituce, žádné peníze ani jiný majetek, žádné polnosti, žádná zvláštní práva a privilegia. Jsou odhodláni k prostému a strohému životu.“
Jako námitku proti přikázání Nezabiješ, kterou se pokrytecky ohání katolická církev, do úst velmistra vložil: „Ale to nám přece nepřikazuje, abychom zabíjení trpěli, abychom se sami nechali zabíjet jako ovce. Ježíš Kristus byl ukřižován. Když západní poutníci přicházeli do Svaté země, na místo spjaté s jeho ukřižováním, pohřbením do hrobu a zmrtvýchvstáním, byli masakrováni, o východních křesťanech nemluvě. Evropa byla celá staletí ohrožována muslimskou agresí provázenou nelidskými násilnostmi. Byl to náš řád, který osvobodil Španělsko a Portugalsko. Náš řád byl hrází proti muslimům za vlády sultána Saladina nebo Mamlúků. Jaké vražedné řádění francouzského krále postihlo zástupy našich bratrů! A Svatý stolec mlčel. Až v roce 2007 Vatikán uveřejnil faksimile rukopisu z roku 1308, objeveného ve vatikánském tajném archivu, který dokazuje naši nevinu. Jak dlouho si budeme každého 11. září pietně připomínat pád newyorských dvojčat, než utopíme tzv. islámský stát v krvi? Kolik lidí bude muset ještě zahynout při bombových atentátech a kolika lidem bude ještě způsobena velice pomalá a bolestivá smrt uříznutím hlavy? A jak dlouho bude mít ještě Evropa dokořán otevřené dveře pro statisíce běženců? Jak dlouho budou ještě evropští politici ignorovat varování expertů, že nejde o žádné uprchlíky, že jde o školené, vycvičené a nezbytně vybavené mladé lidi, pro něž ženy a děti jsou pouhou zástěrkou, že jde o promyšlenou a z jednoho místa řízenou agresi? Statisíce lidí nebudou mít problém se na povel semknout v silnou armádu, přepadat sklady zbraní a bezuzdným terorem do dvaceti let přemění Evropu na muslimskou. Kostely budou nahrazeny mešitami a vše, co bude ještě připomínat památku Ježiše Krista bude zničeno…“
Petr Nuckolls se prostřednictvím svých příběhů dotkl palčivých míst naši doby a ne pouze z hlediska celosvětového vývoje, ale odhalil leckterý nešvar, který zakořenil u nás doma. Vidím to jako nesporný klad jeho knihy.