STANISLAV KÁBELE
Jako stádo ovcí jdou a jdem,
za vybájeným přeludem,
již téměř třicet roků.
Kolik ještě uděláme kroků,
než přistaneme na matičku zem.
Faleš lepí se nám na paty,
přesvědč bábu i dědka,
buď In a budeš bohatý.
Vypatlané debaty.
Dobu cinkajících klíčů
obnažuje čas,
kolik lží a kýčů,
oblomilo nás.
Hranu zvoní, koho že je čas…