STANISLAV KÁBELE

Jako stádo ovcí jdou a jdem,

za vybájeným přeludem,

již téměř třicet roků.

Kolik ještě uděláme kroků,

než přistaneme na matičku zem.

Faleš lepí se nám na paty,

přesvědč bábu i dědka,

buď In a budeš bohatý.

Vypatlané debaty.

Dobu cinkajících klíčů

obnažuje čas,

kolik lží a kýčů,

oblomilo nás.

Hranu zvoní, koho že je čas…