IVAN ČERNÝ

Velký glosátor popřevratových události v České republice opět zčeřil hladinu literárního veřejného mínění. O tom, že rozhodně netrpí ztrátou paměti jako mnozí z našeho okolí, včetně celé řádky známých novinářů a historiků, a umí uvádět věci na pravou míru, svědčí nová jeho kniha, příslovečně nazvaná BORDEL NA KVADRÁT. V podzimních plískanicích ji Sýsovi v Praze pokřtil bývalý ministr zdravotnictví Ivan David.

Obsáhlá práce literatury faktů na třech stech stránkách nabízí přehled Sýsových komentářů, postřehů, glos, esejí, historických sond i recenzí a rozhovorů či anket na aktuální téma rozpětí let od ledna 2013 až do září 2017. Některé střepy a střípky z nabízené mozaiky známe z denního tisku, velká část však prošla tímto rukopisem, coby příslovečnou Lávrovou, pardon, Sýsovou vrbou. Proč je tento básnický mistr slova nemohl nikde jinde uveřejnit, se můžeme snad jen zeptat současných cenzorů oficiální žurnalistiky, kteří se v potu tváře, avšak marně, snaží již pár let Sýse takříkajíc odstavit k ledu. Ale snad i pánové Chuchma, Peňás, Novotný nebo třeba Putna znají pořekadlo o tom, že psi štěkají a karavana táhne dál. I na toto téma se Karel Sýs ve své poslední knížce rozepisuje. Zvláště pikantním čtením je pak série „perel sviňské doby“, komentářů reagujících na největší špíny převlékačů kabátů, kteří buď v rámci pudu sebezáchovy ztratili všechny zábrany, nebo neznají podařené pořekadlo ze srpna 1968: Všichni víme všechno o všech…

Karel Sýs, žurnalista a spisovatel, čelný představitel básnické generace takzvaných pětatřicátníků, k otázce těžkého živobytí současných tvůrců poezie, zvláště hrstky těch vskutku nastavujících společnosti zrcadlo, kdesi mezi řádky knihy, která současnou „kavárnu“ jistě nepotěší, poznamenává:

„Básníci to nemají v životě lehké. Někdy sice vypadají, že na nich lze beztrestně dříví štípat, ale jsou vyvolení k tomu, klesat pod břemeny lidí, kteří nenapíšou ani řádku…“

Nacismus (nejen) v tabletách

Předválečným, válečným i poválečným časům, jejichž hořkost a fašistická nelidskost se nám díky bumerangovému efektu vrací v různých aktivitách, včetně snah jistých kruhů o zrušení tzv. Benešových dekretů, věnuje Karel Sýs též řadu svých komentářů a glos v představované knize.

Čtenáře jistě budou zajímat jeho protektorátní sondy s přesahem do dneška, jako jsou kupříkladu články Ukrajina – německý hrob či Historie se ráda opakuje nebo třeba Nacismus trpící pod srpem a kladivem, což je obsáhlá kritická recenze na neuvěřitelně dějiny zkreslující knihu z brněnského nakl. Jota – Konec (Německo 1944-45), jejíž autor téměř fandí prohravším agresorům. Sýsův zasvěcený komentář a výčet faktů, svědčících proti, stojí za samostatnou recenzi, na což ale při této příležitosti není prostor. Doslova geniální je pak Prapor Evropy na stěžni říšské korouhve, fiktivní exkluzivní rozhovor Karla Sýse s Josephem Goebbelsem, ministrem lidové osvěty a propagandy Třetí říše, který začíná otázkou: Jak hodnotíte vřelý vztah bývalého prezidenta Havla k Říši?

Mimořádně zajímavá je pak v objemném svazku i Sýsova recenze na výtečnou knihu německého novináře Normana Ohlera Totální rauš s podtitulkem Drogy v třetí říši z rovněž brněnského nakl. Host. Sýs prochází v kapitole Nacismus v tabletkách knihou Totální rauš od začátku až do konce a přináší vesměs neznámá, či pouze málo známá fakta a údaje o drogách jak v předválečném, tak i válečném Německu, jakož i v Německu poválečném, kdy byly drogy nejúčinnějším prostředkem proti poraženectví. Především pak ale podtrhává všechny souvislosti o německé válečné mašinérii s přesahem do současnosti. Již jen četba zmíněných kapitol či komentářů vydá za mnoho hodin dějepisu ve školních lavicích, nehledě na to, že tam se takovéto věci dávno nevyučují.

Do pětice všeho nejlepšího

Jmenovaná literární práce navazuje na předchozí svazky, jako je kniha Vymknuta z kloubů, Bordel do třetice a Bordel na druhou. Celá šňůra této výjimečné kroniky polistopadových dob začala prvním svazkem nazvaným Kosmova Nová kronika aneb Bordel v Čechách. Všechny publikace si lze objednat i elektronicky. Bordel na kvadrát vydalo nakladatelství Futura za podpory České nadace 2000.