IVO FENCL
Rathův román Řád
„Ten chlap zúročil svou popularitu,“ řekl kamarád při pohledu na svazeček, jejž jsem louskal ve vlaku z Prahy, ale mýlil se (což je lidské); netušil, že je Rath (*25. 12. 1965) literárně činný přinejmenším od roku 1996, kdy debutoval svazkem Pacienti umírají na choroby, ne na doktory (1996).
IVAN ČERNÝ
Velký glosátor popřevratových události v České republice opět zčeřil hladinu literárního veřejného mínění. O tom, že rozhodně netrpí ztrátou paměti jako mnozí z našeho okolí, včetně celé řádky známých novinářů a historiků, a umí uvádět věci na pravou míru, svědčí nová jeho kniha, příslovečně nazvaná BORDEL NA KVADRÁT. V podzimních plískanicích ji Sýsovi v Praze pokřtil bývalý ministr zdravotnictví Ivan David.
MILAN BLAHYNKA
Nadepisuju-li svých pár odstavců o knize BORDEL NA KVADRÁT (Futura, Praha 2017, 304 s.) slovy Každý den bez…, není to proto, abych na ni navnadil čtenáře, kteří pasou po sexu a pornu a mají za to, že Karel Sýs, nebezpečný to nemrava, je snad povodí po podnicích v Koruně české, kde klienty obsluhují holky nahoře, dole a vůbec bez, bez jakýchkoli svršků, rozpaků a zábran. Bez zábran je asi nejvýstižnější charakteristika způsobu, jak Sýs v knize komentuje, co mu připadlo v době od 1. ledna 2013 do 14. srpna 2017 – tedy z 1687 dní za nutné zaznamenat a komentovat; k čemu měl a chtěl co říci. Učinil tak 179 texty všeho druhu. Pomyslíme-li na tisíce veršů, které ve stejné době souběžně vychrlil a vydal (na jejich vyčíslení je má záliba v počtech krátká), nelze pochybovat o tom, že žije podle zásady, kterou rád jeho přítel, bystrý a moudrý novinář a redaktor psává místo pozdravu na konci svých dopisů, podle zásady „ani den bez čárky“.
MIROSLAV VEJLUPEK
V průběhu roku 2017 přidalo pražské nakladatelství FUTURA do národní bibliografie novinku, která už jen pouhým názvem dává tušit, že „v tom“ má „prsty“ Karel Sýs (*26. července 1946).
V Bordelu na kvadrát, vydaném za podpory České nadace 2000, se dává poznat Sýs znovu poněkud jiný, než jak jsme se s ním shledávali při jiných příležitostech z minula. Ostřílený umělec a renomovaný (šéf)redaktor totiž koncipoval zatím poslední svoji knihu ne coby tradiční beletrii, ale jako vynalézavě zkompletovaný sborník, v němž literární komentáře a recenze knih střídají autorem cizelované takřečené „perly sviňské doby“, po nich už novinové články a nevyčtělá zamyšlení, přičemž velmi sdělné jsou účasti v anketách a rozhovorech.
PAVOL JANÍK
V širokospektrálnej tvorbe popredného českého básnika európskeho významu Karla Sýsa má svoje neprehliadnuteľné miesto publicistika, v ktorej potvrdzuje štylistickú ekvilibristku, ale aj spoločenskú zodpovednosť.
Jeho najnovšia kniha BORDEL NA KVADRÁT prezentuje autorove rozmanité príspevky, ktorými sa postupne prihováral pokrokovo orientovaným čitateľom od začiatku roka 2013 po súčasnosť. Dielo vyšlo v pražskom vydavateľstve FUTURA a podporila ho Česká nadace 2000.
STANISLAVA KUČEROVÁ
Známe již metodu, jak se znevažují naše významné osobnosti. Předvádí se jejich osobní život, rámuje se do pikantního kontextu a zvětšují se všechny jeho problémy. Jejich veřejná činnost a práce pro národ, jejich zásluhy, to není zajímavé. Zajímavé je jen všechno kontroverzní, problematické a zvláště zcela negativní. Touto metodou byl vytvořen nový film o Janu Masarykovi, odměněný řadou cen „Českého lva“. Je na čase podat obraz Jana Masaryka objektivně a spravedlivě, bez uplatnění podobné metody. Je na čase odpovědět pravdivě na otázku, kdo byl Jan Masaryk?
VĚRA BERANOVÁ
Galerie Rudolfinum představuje jako svou stou a zatím poslední expozici, monumentální přehlídku tvorby současného umělce Krištofa Kintery. Právě tato výstava má v novodobých dějinách výstavní činnosti Rudolfina zvláštní, možná až privilegované, postavení. Je v pořadí stá z výstav pořádaných od roku 1994. Možná si mnozí vzpomeneme právě na jednu z prvních, která byla věnovaná zčásti i neznámému dílu Josefa Váchala.
PAVOL JANÍK
Nielen predstavitelia exaktných vied majú oprávnené pochybnosti vo vzťahu k spoločenským (pseudo)vedám. Za všetky možné a najmä nemožné príklady uvediem jeden dostatočne výrečný, ktorý ilustruje znepokojujúcu skutočnosť, že ani pracovníci renomovaných výskumných inštitúcií sa neobťažujú s overovaním elementárnych údajov.
ZDENĚK HRABICA
Tisíce českých a slovenských občanů Československa vystudovalo na sovětských vysokých školách. Studovaly ve městech – z nichž některá se po rozpadu SSSR později přejmenovala nebo převzala původní historické názvy. Studenti studovali ve Volgogradě, Leningradě, ve Lvově, v Irkutsku, v Moskvě. Dodnes se někteří sdružují v asociaci bývalých zahraničních studentů na sovětských vysokých školách, která má celosvětový rozměr. Před několika lety mi dr. Hynek Kmoníček s radostí sděloval, že jsme znovu vrátili deset českých studentů ke studiu na jedné z nejproslulejších diplomatických akademií, na Moskevský státní institut mezinárodních vztahů.
JAROSLAV VÁŇA
Sleduji to již delší dobu: mé město je na vrcholu pádu do gastronomické průměrnosti. Nesázím jen na vlastní soudy, ptám se a dělám závěry po zralé úvaze, srovnávám je s míněním okolí.
FRANTIŠEK MRÁZ
Píšeme si
Nedávno si celý svět připomínal sté výročí Velké říjnové socialistické revoluce, která zahájila novou etapu ve vývoji lidské společnosti. Význam této historické události nám dnes jistě správně vysvětlí Ústav pro studium totalitních režimů.
JIŘÍ KNOPP
Bylo to v mém raném mládí,
ukradl jsem více kostelů
a také snad pár kaplí –
a teď na to katolíci kápli.