LIBUŠE VONDRÁŠKOVÁ

Déšť přitopil

zeleň zalévá města

akrobat na betonovém sloupu zatopí i Lež na chůdách

konečně

 

Na rozvařená slova

přívalová vlna

rozezní i Beethovena

 

Ještě pár setkání

deštivých svítání

pak čas

jenž ze mne ukrajuje

omilostním