MILAN BLAHYNKA

Na záložce výboru z poezie Josefa Peterky Bez definitivy se inzeroval poslední z proponovaných devíti svazků „volné knižní řady“, která měla představit „devítihlavou básnickou generaci“ autorů narozených v letech 1939-1952, výbor z poezie Petra Skarlanta Mezi pohlazením a vzlykem. Onen „profilový výbor“ ohlašovala rok na to Průzkumová verze edičního plánu nakladatelství Mladá fronta na rok 1991 už i s rozsahem 200 stran a cenou 20 Kčs. Skarlantův výbor měl snad vyjít podle úsloví „nejlepší nakonec“.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Když vypukla „sametová revoluce“, octla jsem se jednoho dne na pěší zóně uprostřed našeho města. Všechny myslitelné a z chodníku dosažitelné plakátovací plochy a plošky byly polepeny ručně psanými letáky, výzvami a provoláními. Odevšad vyzařovalo vzrušení, nejisté očekávání, okouzlující vidiny, přísliby, sny. Mírný stupeň všeobecného blouznění a davové sugesce.

IVO FENCL

Někdejší šéfredaktor ABC a ceněný autor komiksů a sci-fi Vlastislav Toman (*1929) dostal před lety nabídku, kterou se zprvu trápil.

FRANTIŠEK UHER

Tak už to chodí, že kdo míří všelijak krabatými stezkami, nachází mnoho odhozeného i zralé jahody. Kdo sbírá obrazy, občas se napálí a pověsí si v pokoji padělek. Kdo čte básně, občas koupí – a prohloupí. Nikoli, když nakoupí u Faltusů!

MILAN DUŠEK

Stejně jako Matouš Poříčský, autor úvodu publikace Radima Duška a Barbory Kundračíkové, jsem dosud neměl povědomí, že existuje skupina nadšenců z různých koutů české republiky, kterou spojuje nenápadná zřícenina lanšperského hradu. Obrazy Adolfa Lachmana jsem poprvé spatřil díky EPOPEJI LANŠPERSKÉHO ČERTOVA MOSTU, kterou vydal OFTIS v Ústí nad Orlicí jako svoji v pořadí již 525. publikaci. Útlá knížka má 96 stránek a patří k těm, co je lze vsunout do kapsy a mít ji při sobě, pokud se rozhodneme pátrat v místech, o kterých jsme si přečetli, a roznítilo to v nás zájem dozvědět se o dávných tajemstvích těchto míst víc.

So spisovateľom PAVLOM JANÍKOM nielen o knihách hovoril MILAN BAHLEDA

VÁCLAV PELCMAN

V seznamu autorů, kteří do tohoto oboru literatury dodali informace, a těch kteří z toho těžili, si můžeme připomenout ty nejvýznamnější: Beneš-Třebízský, Dačický z Heslova, tzv. Dalimil, Dubravius, Erben V., Hájek z Libočan, Jirásek, Kaplický, Karel IV., Kosmas, Kratochvíl, Kristian, Kubka, Palacký, Říha, Skála ze Zhoře, Svátek, Vančura, Vavřinec z Březové, Winter. Daleko více je těch, kteří mravenčí pílí dobývali a dobývají z kusých zpráv různých kronik, listin apod. dílčí podrobnosti mimo hlavní dějinné skutečnosti.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Otázka postavení českého jazyka v naší vlasti za vlády Rakouska a Rakousko-Uherska se stala předmětem nového zájmu na základě podnětu pana ředitele BIS (Bezpečnostní informační služby). Pan Koudelka totiž prohlásil, že nikdo Čechy nenutil učit se německy. Je to pravda?

JIŘÍ JÍROVEC
Nejlépe se k tomu hodí výročí. Z boží milosti osmičkové. Mnichov byl vzhledem k roku 1918 načasován správně. Po válce přišly roky 48 a 68 a dokonce i Anticharta přišla tak akorát v sedmdesátém osmém.

IVANA PETRÍKOVÁ

Jsem v centru Prahy. Dost zoufalá Angličanka mi pokládá otázku, které rozumí i žák prvního stupně ZŠ. „Nevím,“ odpovídám, protože opravdu nevím. Jsme u náměstí I. P. Pavlova, v centru. Včera jsem tady měla stejný problém.

MIROSLAV KANTEK

Vzpomínáte na onu slavnou scénu z filmu Vesničko má středisková (i když toho scenáristu jako člověka nemám rád)?: „Otíku, tys tady měl ženskou! Přísahej mi tady, pod obrázkem svých rodičů zesnulejch, že jsi tady neměl ženskou!“ A zblblý Otík vrtě hlavou vyděšeně přísahá, že neměl…

STANISLAV ZEMAN

Na českou politickou scénu bezděky vstoupil i další dramatický kumštýř, Jan Hrušínský. Soudě tak alespoň podle jeho nedávného vyjádření. Uvedl totiž něco v tom smyslu, že do divadla většinou nechodí voliči nynějšího prezidenta, ale navštěvují ho lidé, kteří mají úroveň…

PETR SKARLANT

Lepší než televizor a než bačkory

je odcestovat k nejbližšímu moři.