JAROSLAV KUBÍNEK

Putování „listopadem“

Začátek

Na pátek a sobotu 17. – 18. listopadu jsme svolali výjezdní zasedání Okresního výboru KSČ. Po zprávě o stávkách v divadlech jsem byl dotázán, zda dokážeme reagovat. U nás mělo hostovat divadlo z Liberce. Nehrálo se! V pondělí jsme se sešli a připravili na shromáždění v Hradci Králové, kam nás krajský vedoucí tajemník Ota L. svolal. Aktiv na Střelnici měl burcující atmosféru, určitě jsme jej přivítali, ale to dvoudenní zpoždění se už nikdy nedohnalo. Navíc jsme samozřejmě nemohli znát ty souvislosti, které byly rozkryty až dodatečně. Večer se v Pardubicích uskutečnil mítink v divadle. Prošlo okolo nás asi 400 lidí. Volali hesla, která jsou známa. Vesměs to byli studenti. Na rozdíl od následujícího večera. Divadelní sešlost moderoval jeden z režisérů. Asi se to organizátorům nelíbilo a tak rozhodli, že další shromáždění se uskuteční před divadlem a bude je moderovat Vladimír Č., později známý z Milionáře.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Všeobecná krize zachvátila moderní svět, projevuje se v různých sférách života a bere na sebe různé podoby. Zpravidla ústí do nepochopitelné absurdity. Jednou z přečetných podob dnešní krize je i halasně vyhlašovaný a realizovaný festival Prague Pride.

PAVOL JANÍK

Keď sa nedávno spustila mediálna kampaň proti Alainovi Delonovi, ktorému zrazu vyčítajú údajný rasizmus, urážlivý postoj k homosexuálom a povýšenecký či dokonca násilný vzťah k ženám, tak sme si s manželkou s odstupom času opäť pozreli niektoré jeho diela z našej domácej filmotéky, čím sa nevdojak potvrdila zásada šou biznisu – nech sa o nás hovorí, aj keby to malo byť v dobrom.

MILAN BLAHYNKA

V červnu jsem s radostí přijal pozvání na kongres slovanských Matic, konaný ke stému výročí obnovy činnosti Matice slovenské v Martině, který je fakticky i v dnešní době hlavním městem slovenské kultury. Na rozdíl od básníka a esejisty, jehož si vážím a jehož názory jsou mi blízké, nemyslím, že existence Matice slovenské je už anachronismus, protože slovanské Slovensko má už svůj stát, který hájí národní zájmy. Stačí na to? A v jiných zemích, převážně nebo třeba jen částečně slovanských, už opravdu není zapotřebí matiční aktivity, jsou-li tam práva včetně práv menšin ústavně zaručena, je tomu podobně růžově? Pochybuju. Neboť agresivní globalizace degraduje národní hodnoty na pouhý folklor. Kongres v Martině, kde Matica slovenská sídlí, mě utvrdil v přesvědčení, že potřeba hájit a podporovat národní identitu cestou péče o národní jazyk a jedinečnou národní kulturu je v čase globalizace naléhavější než mnohdy dřív a je třeba konat, než bude pozdě; než různí lokajíčkové světovosti přesvědčí slovanské národy, jak se to děje už u nás, že vlastně Slovany ani moc nejsme, že jsme geneticky tak trochu i Keltové, i Germáni atd., takže jacípak jsme vlastně Slované a nač nějaká slovanská vzájemnost?

IVO FENCL

Výtvarník a publicista Václav Králíček se ve svých knihách soustředí na historii lodí: Lvi na vlnách nás zanesli do časů fiktivního kapitána Hornblowera z Forresterových knih, další publikace analyzují krymskou válku a vzpouru na Bounty. Zpracoval taky historii Titaniku a omylem je říkat, že nosí dříví do lesa. Je sice fakt, že se o žádné lodi nepsalo tak moc, ale ne všechny ty knihy jsou dobré. Tato ano a Václav Králíček se vyvaroval i nadbytečných spekulací či nejapných zjednodušení. Pouze je závěrem uvádí jako teorie a jeho vlastní příběh je neobyčejně komplexní. Nelze to říci o bezpočtu dalších knih, které se často pouze trefují do vlastních momentů katastrofy.

FRANTIŠEK UHER

Jsou básnické sbírky, které pokojně plují po proudu současné české poezie. V některých rezonují čeřící se peřeje, zavíří v nich neposlušné povětří ve snaze provětrat

MARTA FRANCOVÁ

Z pověření nejmenované televizní stanice jsem se vydala natočit reportáž z psychiatrické ambulance v jednom nejmenovaném městě, ulici a zdravotnickém zařízení.