id

První etapa česko-slovensko-makedonských kulturních styků začíná příchodem soluňských filozofů a polyglotů Konstantina-Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu v 60. letech 9. století. V 19. století k nám pronikaly četné překlady makedonských lidových písní ze sborníku bratří Dimitra a Konstantina Miladinovových. Sem spadá mj. také zájem Ludvíka Kuby o makedonskou lidovou slovesnost. V české umělecké literatuře našlo svůj ohlas tzv. Ilindenské povstání z počátku 20. století a balkánské války (mj. Helena Malířová, S. K. Neumann aj.). V prvních letech po osvobození 1945 vycházely v českém i slovenském periodickém a denním tisku mnohé zprávy, články a reportáže mj. o boji jugoslávských národů i o jihoslovanských národních literaturách a kulturách.

V časopise Svobodná země (1946) vyšel např. příspěvek, v němž se mj. psalo, že zde ještě před Giottem a italskou renesancí znali perspektivu.

Od poloviny 20. století vyšlo několik výborů z tvorby makedonských básnických tvůrců a také dvě antologie: Modré nebe nad Ochridem (1995) v překladu a s rozsáhlým doslovem Ivana Dorovského, a Tajemství květu (1996), kterou přeložila a úvodem opatřila Zlata Kufnerová.

V posledních desetiletích našeho století vyšlo česky a slovensky časopisecky i ve výborech několik desítek překladů básní významných moderních básnických tvůrců.

Zásluhou absolventa pražské univerzity Panda Kolevského (1937-2011) byly v Makedonii vydány knižně mj. verše Jaroslava Seiferta, J. Šotoly, K. Šiktance, básně M. Rúfuse, časopisecky pak básně několika dalších tvůrců.

Po dosti značné odmlce, způsobené složitou vnitropolitickou a zahraniční situací, se nyní dostaly k makedonským milovníkům poezie verše Karla Sýse v překladu I. Dorovského. Šest básní Karla Sýse doprovázených jeho životopisem otiskl v květnovém čísle makedonský měsíčník STREMEŽ.