JIŘÍ TUŠL

Dlouho jsem přemýšlel o titulku této stati, respektive o sousloví „přesvědčený komunista“, kterým našeho geniálního básníka 1. poloviny minulého století, jímž Nezval bezpochyby byl, charakterizuji. Kdybych je vynechal, dopustil bych se nepravdy. Kořeny toho jsou v jeho silném sociálním cítění. Zažil bídu doprovázející poslední roky 1. světové války jako chlapec na Českomoravské vysočině, pak jako gymnazista v Třebíči, městě se silnou tradicí dělnického hnutí. A to jej formovalo po celý život. Většina jeho přátel v Devětsilu s ním v tomto smyslu souzněla a mnozí z nich, u nichž bychom to dnes nečekali, například Nezvalův přítel Jiří Wolker, byli rovněž členy KSČ.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Adaptace je dnes běžnou formou kontaktu různých uměleckých druhů a žánrů a nikoho nepřekvapí, když je určité literární dílo adaptováno pro potřeby jeviště, filmu, opery, muzikálu, nebo dokonce komiksu. V širším smyslu slova je za adaptaci pokládána dokonce jakákoliv forma zpracování předlohy, „práce s látkou“, od překladu až po převyprávění, od obdivu k látce až po polemiku s ní. „Původní“ text je v adaptovaném díle přítomný v přetvořené podobě v závislosti na tom, zda jde o přepis „věrný“ nebo jen „volný“, jakkoliv oba typy jsou jistě jen mezní a málokdy se projevují v čisté podobě. I klasické dílo české literatury (sice nikoli staré, ale pro mnohé dnes „starší“, tedy obrozenecké) Karla Hynka Máchy lákalo a láká k různým formám adaptací, z nichž za nejzdařilejší pokládám rozhlasovou stereofonní inscenaci, kterou v roce 1986 připravil a nastudoval režisér Josef Melč. Je „věrná“, resp. odhaluje v díle leccos, co by při tiché četbě nemuselo být aktualizováno, nejen díky hudbě a zpěvu, ale i recitačnímu a hereckému umění Radovana Lukavského, Vladimíra Ráže, Josefa Somra, Viktora Preisse a Ladislava Freje.

IVO HAVLÍK

V létě uplynulo rovných 100 let od rozdělení starobylého města Těšín. Bezprecedentní akt v historii evropských měst má na svědomí Konference velvyslanců mocností Dohody v belgických lázních Spa, která území Těšínského Slezska u vzdáleného stolu rozdělila mezi dva nově vzniklé státy. Hraniční čáru ve starobylém městě Těšín začal tvořit tok řeky Olzy. Historická část města na pravém břehu řeky připadla Polsku, odtrženou periferii na levém břehu připsali Československu.

LIBUŠE VONDRÁŠKOVÁ

(K narozeninám Milana Blahynky)

První vdech s odletem vlaštovek

Co prolétlo už let

S černobílým štěstím Vás Nezval pozval

obeplouvat svět

na nejdražší bárce z abecedy