IVO FENCL

Sir Arthur Conan Doyle (1859-1930) byl vynikající mystifikátor a především vypravěč. Vedle Sherlocka Holmese stvořil i několik dalších prozaických cyklů. Asi nejzábavnější jsou povídková Dobrodružství brigadýra Gérarda (kompletně česky 2009), jejichž hrdina je jakýsi Clouseau z filmů o Růžovém panterovi vsazený časově již do Napoleonových služeb. „Užitečný idiot“, řekl by někdo, ale přesnější charakteristika zní „bohyní moudrosti nelíbaný miláček štěstěny“. V jeho příbězích vyprávěných v první osobě se Conan Doyle dokonale vcítil do fešného Bonapartova důstojníka, který ovšem (a na rozdíl od nás, čtenářů) absolutně nevnímá vlastní prostoduchost, s níž se horlivě vrhá do nejpodivuhodnějších dobrodružství. Ačkoli by v reálu patrně tisíckrát zemřel, šťastnou náhodou a božím přičiněním a někdy i za pomoci krásné dámy vše vždy dobře dopadne.

MILAN BLAHYNKA

Podivuhodný kouzelník dvojího jména, Jaroslav Vrchlický v literatuře, v povědomí kulturní veřejnosti a v českých dějinách přinejmenším od své knižní prvotiny roku 1875, Emil Frída v dětství, na univerzitě a ve vídeňské Panské sněmovně, jako nejeden básník žíznící po celý život po lásce měl štěstí, že se k němu téměř současně měly dvě pozoruhodné ženy. Třináct měsíců po padesátce (a to tehdy byl už věk, kdy muž s plnovousem vypadal a byl chápán jako kmet) poslala Justa Vondroušová, učitelka jazyků t. č. Slané (tak se zřejmě představila) Jaroslavu Vrchlickému dopis, o němž víme jen z básníkovy odpovědi na pohlednici z Bílé soboty 1904, napsané a odeslané téhož dne „Velectěné slečně“ (Justa měla tehdy už Kristova léta): „Srdečné díky za dopis; budu se těšit; veselé a šťastné svátky velikonoční. S upřímnými pozdravy J. V.“ Necelý rok na to Jaroslav Vrchlický píše první dopis „Milostivé paní Marii Volfové, choti advokáta p. t., Jičín, Husova třída“: „Milostivá paní, jen jako důkaz, že stále a vděčně vzpomínám Vás všech, dovoluji si poslati ty knížky s prosbou, abyste je vlídně přijaly, Vy i slečna Jarmila. Pro pana chotě přivezu…“ Listy a lístky oběma ženám (Marii Volfové v počtu 274 a navíc množství pohlednic a zásilek dedikovaných knih, Justě Vondroušové v počtu 550 včetně pohlednic a básní-dopisů) psal Vrchlický někdy i dvakrát během jediného dne, dokud ho mrtvice roku 1908 nezbavila možnosti psát.

FRANTIŠEK UHER

Minuly doby, kdy poezie přestavovala jistou mimořádnost. Antické spojení se zpěvem vydrželo v rozličných podobách dodnes, spory o hodnotu písňových textů jsou zbytečnými žabomyšími válkami, poezie také téměř ztratila dávný výraz slavnostního charakteru, třebaže její existence a význam přetrvá věky, sílí a cílevědomě posiluje v kritických dějinných okamžicích. (Příklad za všechny ostatní: Halasova sbírka Torso naděje je dodnes výmluvným svědectvím doby a navždy zůstane exaktním varováním.)

PAVOL JANÍK

V prípade 20. pokračovania špionážnych románov Daniela Silvu o geniálnom reštaurátorovi a zároveň atentátnikovi (medzičasom už šéfovi) izraelskej spravodajskej služby Gabrielovi Allonovi (v preklade RÁD, Bratislava 2020; v origináli THE ORDER, New York 2020) to naozaj vyzerá, akoby knihu napísal niekto iný. Autor náhle zmenil svoju tradičnú antikomunistickú optiku, zrazu si spomenul, že západonemeckú špionáž založil a dlhé roky viedol nacistický generál Reinhard Gehlen, preto sa nemožno čudovať, že celá západná pravica je rovnako nepriateľská vo vzťahu k ľavičiarom ako k Židom.

VÁCLAV PELCMAN

Co je to vzdělání?

Obvyklá základní definice je, podle mne, bohatě dostačující, ale co se pod tím skrývá, lze dále rozebírat a vysvětlovat individuálně a v širokém záběru.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Velice často se tvrdí, že změna je život, anebo někdy se mluví i o tom, že život je samá změna. Ať si každý vybere podle své chuti. V denním tisku mě upoutal název článku, z něhož jsem se dozvěděl, že krádeže do deseti tisíc už nebudou trestným činem. Nu což, já na zemském povrchu jsem i proto, abych přece také dodržoval předpisy a platné zákony. Škoda, že si je mnozí z nás vykládají všelijak. Jako laik novinku nekomentuji, ale do mysli se mi najednou vtírá dotěrná otázka.

JAN DAWIDKO

V roce 1968 jsem se přestěhování z Prahy do Chodova u Karlových Varů, kde jsem na povolení národního výboru začal opravovat soukromně lednice v Chodově a blízkém okolí. Náhradní díly jsem nakupoval ve skladě Strojopravu v Karlových Varech za desetiprocentní přirážku.

JAROMÍR ŠIMR

Televizní seriály

Dříve:

Zpívá celá rodina

Nyní:

Kouří celá rodina

Pije celá rodina

Krade celá rodina

Příště: Celá rodina zpívá

STANISLAV ZEMAN

Pan profesor

Mé vnučky

Na obchodní akademii