IVO FENCL

Pojem regionální autor se mi příčí. Vezměte si třeba západ Čech. Žije tam šedesát spisovatelů? Víc? Koho vůbec označit za autora, když dnes knihu může napsat a vydat každý? Možná toho, koho si všimne kritika? Ale jaká? Taky regionální? Celostátní? Ve Stockholmu? Kolik je u nás vlastně kritiků? Tak se dá skuhrat zatroleně dlouho, až do Karlových Varů dojedete. Bude tam i letos pan Depp? A ví to Jirka Bartoška? Sotva. Ale kdyby se pan Johnny – momentálně z černé listiny již vymazaný – letos na „fesťáku“ stavil poslední den (a já na to sázím), třeba i pouze v rámci rockového „tourné“, tak by možná zarostlej šéf festivalu posléze s klidem vyprávěl: „Do poslední chvíle jsem věc tajit a popravdě, jist jsem si nebyl, ale Johnnymu Deppovi se u nás vloni líbilo; jenže byl taky traumatizován soudním procesem s nejkrásnější ženou světa Am, takže si to letos chce užít nanovo a ještě jednou, už beze stresu, který vy jste neviděli, jelikož on se složil vždycky až na pokoji.“

JOSEF GAJDA

Kapitoly z knihy Ohlédnutí a přemítání

Villon pana Brouska

S Vláďou, který se stal zakládajícím členem nově stvořeného Studia Viola, jsme ve spolupráci pokračovali. Prostřednictvím Studia, skupiny mladých recitátorů, hodlal umělecký ředitel poetické scény dr. Vladimír Justl (nakladatelský redaktor Odeonu, muž, kterému Škvorecký dedikoval své Lvíče, monopolní editor Holanovy tvorby) divadélko omladit a zpestřit jeho dramaturgii.

MILAN SPERA

To je hrůza, že jedinec už víc než dospělý neví už nic jistojistě. Bylo to opravdu tak, anebo si jen myslím, že to tak vskutku bylo? Vlezlá pochybnost se nedá vykázat, je horší než některé návštěvy netušící, kdy zvednout kotvy a plavat. Na ledacos, namlouvám si, dá se přesto přísahat, že to nebylo jinak. Například na případ s parfémy.