IVAN FONTANA
Porcelánový servis
Celá dlouhá léta oddaně slouží,
první rodinná zástava,
rodinné stříbro.
Už dávno je starožitností.
Škoda, že je prasklý.
Kočár
Otřela se kosa o kámen,
pane, jak to cinklo, jak to břinklo,
jak se zajiskřilo.
Až hvězdy vzlétly nad ránem
z bílého komína do Mléčné dráhy
Obloha se jako kniha zavírá,
bez modré záložky.
Kočár do Vídně
Tlačí tě kamínek v botě?
Přesedni si do měkkého kočáru,
zahraj si na velmože.
Vše v pořádku
Vše je v pořádku
Vše běží jako po drátku.
Vše klape, vše hraje ti do noty.
Hrají se obehrané kuplety.
Hodiny bimbají na věži
a předbíhají dobu.
Utíkej, utíkej taky, probij se kupředu
do přední řady, k maelstromu smrti.
Stíny rafijí se lámou
hned pod věží kde stárnou.
Lanovka
Lanová dráha s jedním andělem
a pojišťovacím agentem.
Není to málo? Záleží na tom jaký
typ pojištění si vyberete.
Životní nebo doživotní?
Záleží na sezóně, a na tom kolik sněhu
napadne a zdali neuklouznete.
Všechna lana jednou prásknou do bot.
Všechna lana se mohou vrátit
a stát se oprátkou.
Humanitární ceník
Čáry na dlani, cenový kód otroka,
spojnice kloubů a mozolů.
Když se čáry protínají je prý otrok
k nezaplacení.
Takový byl i Spartakus,
otrok a válečník z Thrákie.
Ceník otroků po povstání je nedostupný.
K mání jsou jen horské prameny
a horská plesa, vrásy a sedla v úbočích.
Ranní rozcvička
Ranní rozcvička končí svižnými verši.
Salto mortále mělo namále.
Vzpaž, upaž, zapaž, stoupni si na špičky.
Slovy cvičíš jako s lehkými činkami,
na ribstolích tvoříš velké zmatky,
pérový můstek vyhodí tě do vzduchu,
kde se pětkrát otočíš.
Švédské koně si pleteš s žebřiňáky.
Piruety vytáčíš ve skotské sukni
s károvým vzorem. Jsi trošku jako kašpárek,
nemyslíš? Červenými trenýrkami
jen dráždíš býky i Španělky.
Římská válka
Kostky Lega jsou vrženy. Král hraček,
král deskových her a železnic,
na svou obranu vysílá svou nejlepší
římskou legii.
Řeka Jordán plní jezero Kineret
pod vojenským táborem
už slyšíš první strohé ranní povely.
Územím přehnala se válka
na zemi leží bronzová přilba, kopí
a jiné poklady.
Pařížský básník
Pařížský básník každou báseň začíná
jinými slovy.
V mysli mu vytanou slova, některá
od Seiny přiletí.
Chňapne většinou po tom prvním,
celý nadšený.
Téma je mu lhostejné, má pod čepicí
a dovede každou sloku lehce zkrotit.
Báseň o jaru napíše v cukuletu a hodí
ji do schránky.
Jarem je celý omámený.
Básně od prameniště řeky jsou ostré.
Od pramenů se báseň vzdaluje k moři.
Mladý stavitel žebříků
Mladý stavitel staví eiffelovky ze sirek,
z třísek a ze špejlí.
Jednou dokonce postavil věž v láhvi
a hodil ji do Seiny,
prý jako svědectví.
Kde je nyní.
Ryby jí viděly.
Budoucnost
Nedělej, že se tě to netýká.
Budoucnost máš před sebou
téměř jako na dlani.
Na křižovatce se zastavíš.
Tvá cesta se o všechny trasy opírá.
Zprava doleva přecházejí proroci.
přeci jim nezavřeš dveře před nosem.
Boží mobily
Bůh se převtělil do mobilu. Zázrak při
jeho velikosti, z části si ponechal
kompetence operátora.
Do kaple a do kostela jen krátce
vždy zaletí.
Najednou jsou davy věřících,
zpátky v ulicích, na Václaváku,
zpátky na Majdanu, zpátky na Letné.
Jaký div, že se nepošlapou.
Hovory jsou levnější, ale bližnímu
stejně nezavoláš bez kreditu.
Historie se otáčí čelem,
aspoň k těm, co mají paušál
rozptýlený po celém vesmíru.