EVA FRANTINOVÁ
Je tomu už víc než šedesát let. Doma jsme neměli telefon a tak zalézt do telefonní budky a listovat seznamem byl svátek. Před očima běžel pan Hedvábný, Stříbrný, Diamant, Peřinka i Cícha, Milostný, ale i paní Běla s Jitrou.
Netušila jsem, že jednou objevím další poklad v doslovech k básním Nezvala. To už mi ve schránce zašustilo pozvání na seminář Klubu mladých autorů na Dobříši.
Sedím s Marcelou Chmarovou, před námi černovlasý kritik. Z toho člověka se poezie přímo sypala a my hltaly každé slovo kouzelníka Milana Blahynky.
Dík za vše, co napsal nejen o mých knížkách.
A že z klobouku vytahuje devadesátku? Věříte tomu?