MICHAEL DOUBEK

Otázkami svobody slova se zabývá mnoho lidí, kteří by byli daleko povolanější než já dnes o svobodě slova hovořit. To je důvod, proč se nebudu pouštět na led, který je pro mne tenký a na kterém už se elegantně kloužou, ba přímo krasobruslí filosofové, politologové, sociologové a kdovíkdo ještě. Pokusím se na svobodu slova podívat svýma očima, aniž bych měl detailně nastudované všechny záludnosti této problematiky.

PETR MUSÍLEK

Hovořit o svobodě slova je záležitost značně záludná.

Svoboda je v prvé řadě dána vnitřním uspořádáním lidských bytostí, a to v závislosti na vnějších podmínkách života. Svoboda je i dobrovolným přijetím řady zodpovědností, které jsou s ní přímo provázány.

MILAN BLAHYNKA

Máme svobodu slova?

Na to je hned pět kladných odpovědí. Samozřejmě máme. Zaručenu ústavou. Máme ji, ovšem pokud (my spisovatelé, publicisté, dokonce i myslitelé, každý, kdo píše, mluví, obrací se k veřejnosti) máme navíc peníze nebo někoho, kdo je ochoten je vydat, aby naše svoboda slova mohla dojít svého naplnění. To už ústava nezaručuje. Ale o tom už bylo svobodně napsáno dost.

JAROSLAV ČEJKA

Když jsem si přečetl otázku, která je tématem dnešní diskuse, okamžitě mě napadl starý předlistopadový vtip ze série anekdot o Rádiu Jerevan: Do rádia přišel dotaz, zda budou v komunismu peníze, a rádio odpovědělo: „My myslíme tak – u někoho budou a u někoho nebudou…“ Podobně je tomu totiž s naší svobodou slova – někdo ji má a někdo zase ne… Anebo ještě jinak – tentokrát s Orwellem – všichni jsme ve svých projevech svobodní, ale někteří z nás jsou svobodnější.

JAN ZEMAN

Jistě, pokud v soukromé redakci majitel řekne tak a ne jinak, tak svoboda redaktora je ukončena. Situace je ale obvykle ještě mnohem horší. Pokud se soukromá redakce orientuje na zisk nebo jen na pouhé přežití, je zpravidla zásadně závislá na zadavatelích inzerátů, jež jsou rozhodujícím zdrojem příjmů redakce. Tak se snadno stane, že proti velkým hospodářským lobby stojí v pozoru a jejich kritika neexistuje, ať dělají sebehorší věci.

KAREL SÝS

Anebo spíš běhali, neboť i uprostřed velkoměsta, ba právě tam, přepadne chodce náhlá a neúprosná potřeba. Tu je pak každý koutek dobrý.

JOSEF BÍLEK

Z pera Pavla Koblasy máme nyní knihu MÍSTOPIS JINDŘICHOHRADECKA, s podtitulem Seznámení s krajem Zlaté růže a Českou Kanadou, vydanou v Českých Budějovicích nakladatelstvím Bohumír Němec – Veduta. Abych byl přesnější, toto nakladatelství je spojeno též s vydavatelstvím Vlastimila Rady a je to jeho již 88. publikace. Pokud čtenáři tento nakladatelský dům neznají, pro pořádek jen připomínám, že zde vyšly i mnohé hodnotné svazky, věnované například šlechtickým rodům u nás. Kniha má 232 str., obsahuje množství fotografií a je na ní znát i pečlivá korektura Marie Voborníkové, což je třeba za našich dnů zvlášť ocenit.

VLADIMÍR KOLÁR

Způsob, jakým veřejnoprávní média a větší část českého tisku informují o současném dění na Ukrajině, patří k nejostudnějším kapitolám v jejich historii. Mnohé propagandistické konstrukce šokují svou násilností a absurdností. Mimo jiné se tu objevuje i přirovnávání současných snah ruskojazyčného obyvatelstva východní a jižní Ukrajiny k jednání německých obyvatel někdejšího Československa ve třicátých letech minulého století a dnešního chování Ruské federace k zločinným činům Hitlerova nacistického Německa. A „argumentace“ podporující tuto „logiku“ zazněla i z nejvyšších pater české zahraniční politiky.

PAVOL JANÍK

Poetický mág Pavol Stanislav (vlastným menom Pavol Stanislav Pius) vo svojej dvadsiatej básnickej zbierke NÁVRATY (2014) potvrdzuje neobyčajnú vnímavosť, výnimočnú senzibilitu, nevšednú schopnosť rozochvieť najjemnejšie struny ľudského bytia. Čitateľom poskytuje intenzívne žiarenie pozitívnej estetickej a etickej energie.

JAROMÍR SEDLÁK

Do čela komplexního zápasu s touto nebezpečnou pandemií se postavilo Mexiko, které podle FAO (mezinárodní Organizace pro výživu a zemědělství) zaujalo první místo v Indexu tělesné hmotnosti. Zatím měla smutnou čest být premiantem v této celosvětové kvazisoutěži Amerika, což natolik znepokojilo Michelle Obamovou, že vzala obezitu jako klíčové téma pro své působení v roli první dámy a rozjela kampaň se sloganem Hýbejme se! (Let´s Move!). U Bílého domu dokonce zřídila záhony se zeleninou, aby pro rodinu i hosty měla čerstvé a zdravé suroviny, což by mohlo inspirovat manželku prezidenta Zemana.

STANISLAVA KUČEROVÁ

Dr. M. Neudorflová, která se po pádu minulého režimu vrátila z Kanady, aby pomáhala rozvoji své vlasti, se podivila, v jaké míře se u nás vyrojily tendence reinterpretovat ba i desinterpretovat historii střední Evropy, včetně historie české. Mnozí začali obracet svou pozornost ke šlechtě, katolické církvi, menšinám, a to bez sociálního a politického kontextu. Začaly se pomíjet příčiny, důsledky, důležité souvislosti. Z viníků katastrof 20. století se začaly dělat oběti, podstatné se přestalo odlišovat od nepodstatného, úzká, nevýznamná témata začala být pokládána za rovnocenná se závažnými. Tyto posuny byly ideologicky provázeny postmodernismem, který se v podstatě snažil vnést do intelektuálního myšlení zmatek. U nás např. začali někteří považovat odsun Němců z českého pohraničí za zločin, Mnichov a okupaci za důsledek námi zaviněné nespokojenosti menšin.

alch

Nejsem žel člověk hospodský jako Jaroslav Hašek či Radko Pytlík, ani člověk kavárenský jako Karel Poláček nebo Jakub Stein, jsem stále doma, ale kupodivu mám naštěstí pár dobrých kamarádů, kteří jsou doma v lokálech čtvrté cenové skupiny, a jiné v elegantních podnicích na dobré adrese. Díky jim jsem pořád in, mám čerstvější a hlavně mnohem spolehlivější zprávy než iDnes, veřejnonesvéprávný rozhlas a televize v dobře placených službách vymývačů mozků.

VÁCLAV HONS

Už jsou tu

bourací kladiva

kterým velí

nabušený nádiva

JIŘÍ STANO

Jako by ta Nová Evropa,

řídila se podle bajek Ezopa.