MAREK ŘEZANKA

Výročí 21. 8. 1968 si letos připomínáme v kontextu velmi dynamického celosvětového vývoje. Máme zde zpustošenou a rozdělenou Ukrajinu, jejíž obyvatelstvo je zmáháno nekončící občanskou válkou, vládou nedemokratického režimu opírajícího se o různé fašistické organizace typu praporu AZOV a dávající volnou ruku různým oligarchům, aby byl aspoň někdo v jinak zbídačené zemi bohatý.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Dojem „konfese“, v lecčems i generační, vyvolává básnická sbírka, která na první pohled nevyniká ani úpravou (běžný paperback), ani místem vydání (Křenovice u Brna). Snad nakladatelská značka „Kmen“ by mohla cosi napovědět, jistě jméno redaktorky knihy (Ivana Blahutová) a samozřejmě autora, Petra Žantovského (1962 v Pardubicích), ovšem známého spíše jako žurnalista, resp. jako mediální analytik; coby básník už podstatně méně. Autor se však jako spisovatel poměrně úspěšně účastnil řady edičních projektů; připomeňme např. sborníky redigované Vladimírem Stiborem (Ptáci z podzemí, Pastýři noci či Rybáři odlivu) nebo už první Almanach Kmene Od války k válce; o těchto projektech jsme také v našem časopise už psali. Publikoval také samostatnou sbírku nazvanou Tady bydlím (2012), ale skutečně „manifestem“, přesněji: personální konfesí s nadosobním přesahem, je vydání sbírky ZAKÁZANÉ KVĚTINY (Křenovice u Brna: Nakladatelství Kmen, 2016, 117 str., ISBN 978-80-9062212-3-7).

LUBOMÍR BROŽEK

„Chvíle nevybíráš Jsou ti přiděleny / trochu jako ženy vytrženy z tance / nebo jako šance do níž nedohynem…“, píše Petr Žantovský ve verších Prologu své nové sbírky ZAKÁZANÉ KVĚTINY (nakladatelství Kmen, 2016, 117 str.) Nu, možná nevybíráš, milý básníku. Ani rybář si nevybírá konkrétní úlovek, ale je to loviště, které si zvolil, jsou to vody času, nad nimiž se sklání, čekaje až ta správná chvíle přijde, neboť: Ano, chvíli si nevybíráš, ale Být připraven není od věci.

FRANTIŠEK UHER

Každá prospěšná věc zasluhuje pozornost. Už proto, že vyžaduje spoustu mravenčí práce. Často velice mravenčí práce.

Dokonale to platí o neobyčejně erudovaném a mimořádně skromném fotografu Zdeňku Vošickém. Připravil již pátou obrazovou publikaci, mapující krásy země, která je nám domovem.

EMIL HRUŠKA

Masivní nálet na německou vývojovou základnu raketových zbraní v Peenemünde na ostrově Udesom v Baltském moři podniklo britské Královské letectvo v noci ze 17. na 18. srpen 1943. Nálet měl zničit utajovaný komplex, kde Wernher von Braun se svým týmem pracoval na vývoji letounové střely V-2 (Vergeltungswaffe – zbraň odplaty) a kde se jiný tým vědců zabýval vývojem letounové střely V-1.

ZDENĚK HRABICA

Budu osobní, nemám z toho radost. Od roku 1989 jsem zažil několik padáků; mám na mysli vyhazovů. Nejprve když se vzchopili kolegové v redakci Světa v obrazech a zvolili si cestu od tradice k bulváru. Shořeli jako lakmusový papír. Zkrachovali.

Kočka Malvína

Oblíbená škatulkovací a nálepkovací mantra rozléhající se po pravicových luzích a hájích pokaždé, když se začne mluvit o zvednutí daní superboháčům, o zvýšení chudinských dávek a platů, zkrátka o čemkoliv, co třeba jen zavání dělením se s ostatními.

DOBROSLAVA PROVAZNÍKOVÁ 

Jak můžeme si myslit, že na světě jsme nejdokonalejšími tvory.

Nevidí kořeny ani květy se semeny spojnice jejich – stvoly.

PETR ŽANTOVSKÝ

Mašina strachu

Mašina strachu vrže do tmy

a sněží pod výložky