PETR ŽANTOVSKÝ

Internetová encyklopedie Superia.cz uvádí tuto definici vlastenectví: Podle ní je to „oddanost zemi, v níž se člověk narodil, vyrostl, žije v ní a je jeho domovem. Projevuje se silnou osobní náklonností k dané zemi a jejím symbolům a osobním ztotožněním s ní. Vlastenec usiluje o blaho své země, obětuje se pro ni a všemi dostupnými prostředky podporuje její všestranný rozvoj ve všech oborech lidského působení“.

Emil Hruška hovoří s Ľubošem Juríkem, slovenským spisovatelem, novinářem a publicistou

KAREL SÝS

Nakladatelé i čtenáři mají v oblibě knihy o starých zlatých časech. Do této kategorie spadá i publikace Jaroslavy Pixové JAK SE ŽILO V PÍSKU U SVATÉHO VÁCLAVA (nakladatelství Blanice, Putim, 296 str. plus barevná obrazová příloha).

PAVOL JANÍK

Kniha Karlheinza Deschnera (1924 – 2014) so slovenským názvom UTAJOVANÉ DEJINY USA a podtitulom Skurvená Amerika (2016) pôvodne vyšla s nemeckým názvom Der Moloch s podtitulom Eine kritische Geschichte der USA (1992). Preklad diela sprostredkúva čitateľom množstvo pozoruhodných faktov, ale utopených v mori zvyčajných jazykových nedostatkov, ktoré už zrejme neodstrániteľne zamorili priestor našej verejnej komunikácie na všetkých úrovniach – počnúc politikmi a končiac mediálnymi i vydavateľskými pracovníkmi. Vzhľadom na mimoriadny výskyt prehreškov rezignujem na nekonečný prúd uvádzania príkladov konkrétnych pravopisných a štylistických chýb a budem sa radšej venovať obsahovej stránke zaujímavého edičného projektu.

MILAN BLAHYNKA

Roku 1990, kdy Zdena Brožová (ročník 1946) vydala v mladofrontovní edici Ladění svou první a nadlouho poslední básnickou sbírku Žena v trojím skupenství, měla už na kontě leporelo Husí šprýmy (1988) a mohlo se zdát, že se pak natrvalo upsala záslužné nakladatelské práci; stala se mj. vydavatelkou pozoruhodné edice Báseň na sobotu; v ní jako sv. 30 vyšla její básnická sbírka NĚHA V BODLÁČÍ (Zdena Brožová Periskop, Hluboš 2015, kresba na obálce a frontispic František Doubek). Než se odvážila na trh znovu s poezií pro zcela dospělé, vrátila se ještě k literatuře pro děti, mj. přebásnila Karafiátovy Broučky a nabádala (hned i v ruské, německé, anglické jazykové mutaci) Nezlobte dědu Pohodlíčka.

IVO HAVLÍK

Komorní jihlavská galerie M&K v ulici Hany Kvapilové 24 oživila zájem o obsahem i formou zajímavé dílo předčasně zesnulé grafičky Evy Činčerové.

LIBUŠE VONDRÁŠKOVÁ

Prof. Ing. Erich Václav, DrSc. se 29. března dožil osmdesáti sedmi let. V loňském roce mu vyšla v nakladatelství Petrklíč kniha VÝZNAMNÍ LIDÉ V MÉM ŽIVOTĚ. Autor ji pokládá za jakousi bilanční. Nezaměnitelný styl, životní náhled podbarvený humorem – Erich Václav zaujme již od první stránky: „Aniž jsem se hnul z naší obce, byl jsem občanem hned dvou cizích států, které nás ochotně okupovaly. Tak se stalo, že jsem v rozpětí pouhých jedenácti měsíců chodil kuriózně do české, polské a německé školy…“

ALENA MIKULÁŠKOVÁ

Bohumila Sarnová-Horková je básnířka a malířka (mj. svá díla ilustruje akvarely a reprodukcemi olejomaleb), také ovšem velmi elegantní dáma, která letos oslavila životní jubileum. Žije se svým manželem – výtvarníkem Františkem Sarnou – v malé vesnici na Vysočině. Její slovesná i výtvarná činnost byla shrnuta např. v textu určeném pro časopis Lípa pod názvem „Jedna z věcí, kterou nelze zastavit“. Jubilantce byla v roce 2012 udělena cena Unie českých spisovatelů, kterou byla de facto rovněž zhodnocena a oceněna její dosavadní umělecká činnost. Chystá také retrospektivní výstavu své výtvarné tvorby – v červnu t.r. v Jihlavě. O tom, že neupřednostňuje žádnou z částí své tvorby před druhou, svědčí její slova v předmluvě ke sbírce Literární podoby, v níž napsala: „Obraz, nebo báseň? Nedá se odpovědět jednoznačně. Obraz je poezií a poezii vnímám jako defilé obrazů, stavu duše, přírody, pocitů z žití, obrazenství bytí okolo nás.“

DUŠAN SPÁČIL

(Vladimíru Vysockému)

Až budeš hledat pravdu, dej se támhle vpravo,

je to u stanice metra Letňany,

je jich tam teď tolik - více než je zdrávo,

a to další budou ještě někde schovaný…