Unie českých spisovatelů, z. s., svolává pro své členy

VÝROČNÍ ČLENSKOU SCHŮZI

v sobotu 26. května 2018 od 10.30 do 13 hodin v Praze 1, Politických vězňů 9, 1. patro, místnost č. 76.

JÁN TUŽINSKÝ

Všetky diskurzy v oblasti kultúry sa týkajú hodnôt. V literatúre by to malo platiť obzvlášť rigorózne, nakoľko predmetom jej skúmania je a mal by byť človek. Jeho vonkajší a predovšetkým vnútorný svet. Ten na akejkoľvek úrovni nemôže byť vystavaný bez hodnotového systému. Nielenže sa nemôže bez neho zaobísť, ale mimo neho ani neexistuje. Týka sa to bytnosti človeka, ktorý je objektom literatúry. rovnako ako toho, kto je jej subjektom. Je to naliehavý habitus literárnej postavy, ako aj skutočne jestvujúceho jedinca v reálnom svete. Len v tomto zmysle možno jasne pochopiť Borgesovu myšlienku, že „knihy sa medzi sebou rozprávajú.“ Alebo aj starú a múdru antickú myšlienku: „Ak chceš byť múdry, zhováraj sa s mŕtvymi!“ Tiež nás nenabáda vylupovať hroby, ale čítať klasických autorov. A odtiaľ je pochopiteľný aj nástup postáv, ktoré „hľadajú“ autora. To všetko v nespočetných variantoch nie je nič iné, ako ustavičné triedenie a preosievanie hodnotového systému sveta a človeka v ňom. Rovnako ako človeka a sveta v ňom samom!

KAREL SÝS

Nedávno oslavil 70. narozeniny básník Nguyen Quyet Tien, člen Unie českých spisovatelů.

S profesorem Svjatoslavem J. Rybasem hovořil Zdeněk Hrabica

IVO FENCL

Sbírka deseti próz OBĚŠENCI JDOU S NÁMI, již napsal Tomáš Lojek (v nakladatelství Mladá fronta navíc autor elektronicky vydaného souboru devíti jiných povídek Trochu vzduchu), je natolik celistvá, že by ji takový Milan Kundera asi doladil v román; kdyby tedy seděl na tvůrcově místě.

KAREL SÝS

Vražda na sobotu nestačí kanalizovat první signální soustavu diváctva. Epidemie vraždění ho musí infikovat celý týden. Od pondělka do pátku se klonují nové seriály a dokonce vznikne krimikanál. Ano, kanál! A pak že se krve nedořežeš!

FRANTIŠEK UHER

Mezi spisovateli, jimž v české literatuře náleží nikoli podružné místo, určitě patří svérázný a nezaslouženě pozapomínaný Zdeněk Matěj Kuděj (1881–1955, vlastním jménem Zdeněk Marian Kuděj).

ANDREA VYHNALÍKOVÁ

Rozebírat toto téma je v dnešní době, kdy na politickém jevišti národní scény i na prknech scén venkovských, ba dokonce i z Pražského hradu létají výrazy, na které by se chtělo spolu s Rudolfem Hrušínským v roli ředitele ve filmu Obecná škola zvolat: No tak, co je to? Pan fakír nebo jiný nezasvěcený cizinec si určitě pomyslí, že jiná slova ani neznáte, zvlášť neveselé. Po tomto zvolání by totiž určitě přilétla sprška nevybíravých výrazů a osočování, že dotyčný není demokrat, je rasista, xenofob, homofob… atd. Navíc my vygumovaná zblbla víme jako obvykle přece nejvíc, že…

MONIKA HOŘENÍ

Vzpomínka na Miroslava Kačora

Dvacátého března odešel z tohoto světa ve věku nedožitých 68 let skvělý dokumentarista, scenárista, dramaturg a režisér Miroslav Kačor. Náhodou jsem rovnala svá DVD, a co mi zůstalo v ruce – Kačorův film Zlato pro Elišku o československé gymnastce, jež na prvních poválečných olympijských hrách nemohla zasáhnout do sportovních soubojů, neboť vážně onemocněla, a v místě konání olympiády dokonce zemřela. Těžká nemoc se, žel, nevyhnula ani autorovi tohoto filmu. Bojoval s ní statečně.

BOHUMILA SARNOVÁ

Když ve filmu Císařův pekař navštívil Rudolf II. (ztvárněný neodolatelně Janem Werichem) svou alchymistickou laboratoř plnou roztodivných badatelů i podvodníků, předváděl výsledky jejich „bádání a vynálezů“ hostu magistru Kellymu. Ten si v jeho přítomnosti zapálil cosi a dýmal z úst, což císař ještě nikdy v životě neviděl. Císař, chtivý všeho nového a nezvyklého si to také zkusil. Potáhl, notně se zakuckal a objev striktně zavrhl se slovy: tak tohle se u nás nikdy neujme. Ó, jak hluboce se mýlil! Možná tento výrok císař Rudolf II. ve skutečnosti nikdy nevyslovil. Kdo ví, jestli se s tabákovým smotkem sám setkal. Ale ve zmíněném filmu se jedná o vtipnou repliku Jana Wericha na vrub neřesti zvané kouření.

MARCELA CHMAROVÁ

Být šťasten jen sám se sebou

a shovívavě odpouštět

JAROSLAV EMINGER

Dělá se tajný nábor

pro čistku spodiny

PAVOL JANÍK

AMERI(N)ČANIA

Americké rinčania zbraňami.

chý

Teatrální úprk 

Uprchli ze sálu,

pravdu neunesli,

nezvýšili si slávu –

na primitivní rušiče klesli.

STANISLAV KÁBELE

Pokušení

Každý večer pod olší,

můj milý mne pokouší.

Vzdávám se mu pomalu, čelím jeho moci.

Jeho touhám poddám se o svatební noci.