JAROSLAV KUČERA

Čeho se snaží fyzikové a další vědci dopídit klopotivou cestou důmyslných experimentů a jejich velmi náročného teoretického zobecňování, s lehkostí bytostně jim vlastní dosahují autoři sci-fi a zejména pak Hollywood. Říše fantazie, kterou jim otevřela astrofyzika, kybernetika i molekulární biologie jim umožňuje zabydlovat libovolnou dobu nejrůznějšími typy mimozemšťanů, uměle vytvořenými bytostmi, myslícími automaty i mutanty, zázračnou supertechnikou, teleportovat hrdiny románů i filmů na vzdálené planety, aby na nich bojovali se strašlivými příšerami, čelili nejrůznějším nebezpečím a prožívali báječná dobrodružství.

KAREL SÝS

V bibli se praví o Betlému: „Nikoli nejsi nejmenší mezi městečky judskými…“

Brilantním způsobem to dosvědčil historik Petr Jirák knihou TOVAČOV V OBDOBÍ PROTEKTORÁTU (Petr Brázda – vydavatelství ve spolupráci s městem Tovačov).

MILAN BLAHYNKA

Na zadní desce sbírečky V BLÍZKOSTI NAŠEL JSEM SVOU SKRÝŠ (Štepánka Bělovská-Tilia, Ostrava 2018, obálku a grafickou úpravu si navrhl autor, 56 s.) se čte, že jde „o výběr básnických pokusů ze zrušených deníků“, který si zřejmě pořídil sám prozaik, scenárista a publicista Václav Chytil, vlastním jménem Vítězslav Bělovský.

LUDVÍK DIVIŠ

Tak levice je prý vlastně bezcitná. Nad tímhle tvrzením si před časem povzdechla na stránkách A2LARMu Saša Uhlová. Její texty čtu rád a tenhle nebyl první, který mě přiměl k zamyšlení.

MIROSLAV KANTEK

Je třeba navrátit nám staré dobré časy! A symbolem starých dobrých časů je kůň! Kromě toho, kůň je ekologickej! To říká ve hře, kterou právě píšu (i když nevím, kdo ji bude hrát) hlavní představitel. Nechutně excentrický, neronovsky sebestředný, sprostý jako dlaždič, avšak sám sebou považovaný za humanistu a lidumila, co dětem zdarma rozdává cukrdlata, baron Polyp, jakýsi vládce jakéhosi teritoria. Jeho snem je postavit si ke svým narozeninám pomník ve formě koně. Ten kůň nakonec bude houpací, jako symbol něčeho, z čeho se dá snadno spadnout. Aby však nezůstalo pouze u tohoto pomníku, rozhodne se černou barvou zamazat ve svém teritoriu všechny cedule s názvy ulic a přejmenovat všechny jednotně podle sebe…

FRANTIŠEK DOSTÁL

Ne, nikdo mi už neukradne souznění s mojí rodnou zemí! Až příliš často jsem již od mládí postával na vyhlídce nad vinicemi pod zámkem na Mělníku. Škoda, že jsem zde nebyl již dříve, když tu nejednu číši vína popil Karel IV. s Buškem z Velhartic. Byť víno zprvu trpké zdálo se jim, určitě by nám všem určitě po dalších sklínkách dobré zdálo se již…

STANISLAV KUČEROVÁ

Jedním z volitelných témat maturitních písemek na státních gymnáziích r. 1947 byl rozbor básně Jana Čarka Hořká řeč. Báseň je z roku 1925. Brzy bude 100 let stará. Ale nepřestává znít a rozechvívá naše duše dnes jako kdysi.

VÁCLAV HONS

Olšanka

kde jsou ty krásné

olše/ byl jsem nejlepší

ve šplhu ke stračím hnízdům/

snad až v oblacích