- Jste zde:
-
LUK
-
Ročník 2020
- 42/2020 - 21. října 2020
aneb
O obojakosti
MILAN BLAHYNKA
Kdo by neznal větší nebo menší závrať, když po nekonečných točitých schodech vystoupá na věž nebo na rozhlednu? Koho by nenapadlo, že po sestupu točitým schodištěm pod hladinu moře nebo země bude užuž v pekle, kde s ním pěkně zatočí, i když si namlouvá, že má svědomí čisté jako padlý sníh? Schíza je hovorový výraz obecné češtiny pro schizofrenii. Složeninou řeckých slov schizein (štípat) a fren (mysl), pojmenoval těžkou duševní nemoc roku 1908 psychiatr Eugen Bleuer, šéf slavné curyšské kliniky. Podle hesla ve Wikipedii schizofrenie není „navzdory etymologii“ totožná „s disociativní poruchou identity“, tedy „neimplikuje rozštěpenou mysl“. Ve shodě s etymologií se však schizofrenie jako rozštěpení mysli obecně chápe. Když Lukáš Jelínek v Právu z 26. května 2020 komentoval Trumpův „mírový plán“ na řešení vztahů Izraele a Palestiny i zahraniční politiku České republiky ve vztahu k tomu plánu, nazval svůj článek Fetišismus a schizofrenie a otevřel ho větou „Schizofrenie české politiky vůči Blízkému východu pokračuje.“ Jelínek napsal, že snaha izraelské vlády anektovat některé palestinské oblasti „Česko štípla na dva kuriózně složené tábory“ – a dvojí diametrálně rozdílný přístup k tomuto plánu konstatuje i u zahraniční politiky ČR: na jedné straně trvá na mimořádně silném spojenectví s Izraelem, na straně druhé trvá na zřízení dvou samostatných států, které realizací Trumpova „mírového plánu“ už nebude možné.
VĚRA BERANOVÁ
Grafika jako specifický výtvarný projev prodělává právě v naší současnosti hlubokou proměnu. Tato proměna se ani tak netýká vlastního výtvarného výrazu, ten byl vždy s každou novou dobou proměnlivý, ale týká se samé podstaty fungování a ocenění grafického programu. Tak jako v mnoha jiných případech ve vývoji nejrůznějších lidských aktivit, tak i zde sehrává technika převratnou roli. Naše současnost disponuje množstvím reprodukčních možností, které umožňují výtvarníkovi poměrně snadnou cestou vyjádřit své výtvarné poselství. Na první pohled se tedy zdá, že klasické grafické techniky jako litografie, linoryt, dřevoryt, dřevořez, suchá jehla, lept a další ztrácejí své opodstatnění a význam. Jistě, že zčásti je to pravda, avšak na druhé straně právě tyto tradiční techniky získávají na exkluzivnosti a jedinečnosti. Stávají se tak doslova sběratelskými skvosty. Současná výstava nazvaná Krásné tisky dokumentuje krásu a půvab grafických technik, které mimo svou historickou hodnotu poukazují i na možnou životnost pro následující generace.
PAVOL JANÍK
Vo verejnej komunikácii sa čoraz zreteľnejšie významovo posunul pojem kaviareň, pričom je zrejmé, že už nejde len o pohostinské zaradenie, ale aj o označenie záujmov, názorov a predstáv ľudí, ktorí majú dostatok času, aby ho trávili záhaľčivým spôsobom. V minulosti sme poznali hanlivé spojenia typu kaviarenskí povaľači a krčmové reči, teraz už nadobudol v mediálnom prostredí výsadné postavenie hlas kaviarne bez prívlastkov – s výnimkou geografických adjektív: pražská kaviareň, bratislavská kaviareň a podobne.
ZDENĚK HRABICA
Listuji balíkem almanachů současného velkého polského karikaturisty, vystudovaného architekta, Andrzeje Mleczka.
FRANTIŠEK DOSTÁL
Kantoři vždy mívali celkem správný přehled o tom, co se dělo ve společnosti. Ať již na kulturním poli, dokonce i na politickém, i když někdy ani učitel dobře neznal osobu, jejíž jméno se ocitlo třeba i na volebním lístku. V čase politické přetahované i příliš nepozornému občanovi neuniknou slova, třeba i předsedy politické strany, které pomohl na světlo boží jeden náš bývalý prezident. Ten však po krátkém čase, kdy musel slýchat i jiné názory, což mu nebylo po chuti, tak partaj, u jejíhož vzniku byl, opustil. Lidé utíkající z bojů jsou poté označováni všelijak. Někdy i dost nehezky. Řemeslník by se neměl nikdy stydět za své dílo. Ješitnost je zajisté nehezká vlastnost a někoho po celý život nikdy neopustí.
FRANTIŠEK UHER
Koupil harpunu a cítil se jako kapitán Achab, pronásledující bílou velrybu. Koupil luk a připadal si jako Vilém Tell. Koupil loutnu a připadal si jako trubadúr, okouzlující hradní paní a panny, ale když zpíval, melodie přecházela do mnoha jiných. Koupil blyštivou křídlovku a připadal si jako Armstrong. Koupil horské kolo a připadal si jako olympijský vítěz. Koupil strojírnu a připadal si jako Kolben a Daněk. Koupil menší letadlo, žádný concord, takovou maličkost pro osm pasažérů, ale nelétal v něm, protože se mu v letadle zvedal žaludek. Koupil žihadlo značky Ferrari a za volantem si připadal jako Hamilton, jezdil však ukázněnou devadesátkou, šetrnost velela necpat státu do chřtánu peníze za pokuty.