JOSEF SKÁLA
Šťavnatý je už název – Sebedestrukce Západu. Ještě nedávno by mu hrozilo mediální autodafé. Teď ale právě tak nazval novou knihu Institut Václava Klause. Autory příspěvků jsou on sám, Jiří Weigl, Aleš Valenta, Ladislav Jakl, Ivo Strejček, Petr Hájek, Michal Semín, Tomáš Břicháček a Milan Knížák. Drsné jsou i portréty sebeprznění, o němž je řeč. „Ve vývoji západního světa,“ uvádí už shrnující předmluva, „došlo k závažnému negativnímu posunu, který svými důsledky znamená a zejména bude znamenat novou kvalitu našich životů (…) Ano, označujeme to za společenskou krizi. Obáváme se zejména toho, že v dnešních Spojených státech amerických už nyní zřetelně nastává to, co v příštích letech čeká i nás.“ Jiný z autorů se táže už titulkem: „Proč Západ ničí sám sebe a co s tím dělat?“ Další mu sekunduje: „Mráz přichází z jiné strany“ (míněno protikladné Kremlu). Konstatuje „degeneraci liberalismu“ i „degeneraci kapitalismu“, provázené „vysokou měrou pokrytectví, předstírání a konformismu“. A varuje: „Budoucí oběti mají být ukolébány a zbaveny schopnosti postavit se na odpor.“ A to i pod vlivem „globální pandemie strachu“ coby „té nejsnadnější cesty k zastrašení lidstva a jeho podřízení globální kontrole“. Sečteno a podtrženo: „Vše nasvědčuje tomu, že sebedestrukce Západu vstupuje do svého posledního stádia.“.
IVO FENCL
„Zůstaňte doma.“
Ta rada stojí za myšlení a například bezdomovec žádné DOMA přece nemá.
LUBOMÍR MAN
Ve slušné společnosti patří k jedné ženě jeden muž – a nikoli muži dva. A ve slušné sportovní reportáži patří k jednomu posluchači jeden reportér – a nikoli reportéři dva.
FRANTIŠEK UHER
Začněme aforistickou perličkou básníka Jiřího Faltuse: „Obálka prodává, obsah rozhoduje!“ Samozřejmě to lze obrátit. Čtenář zaujatý lákavou obálkou se někdy dočká trpkého zklamání, nenajde s autorem shodnou notu. Současná ilustrační filozofie se nachází v odlišných, střízlivějších, někdy až absurdních či kýčovitých podobách, její poslání je však neměnné. Nejedna kniha již svým vzhledem vyžaduje pozornost.
FRANTIŠEK DOSTÁL
Bývalo tomu tak před lety a slova v názvu zamyšlení platí i ve žhavé současnosti. Rozběhlo se 21. století a začalo přibývat lidí, kteří věří tomu, že oni jsou ti praví, co vědí o lidech okolo sebe, že si počínají naprosto špatně. Víc než trapná slova z úst bývalého ministra padáků na jedno použití z roku 2018 na adresu premiéra a jeho odpověď silně zaostávají za úrovní řvoucí a opilé hospody. Tam se totiž vždy druhý den lidi umí dohodnout a poté obdarovat panáky všechny přítomné.
MIROSLAV POŘÍZEK
Téměř uprostřed Hané leží obec Klopotovice, čítající necelých 300 obyvatel. Ovšem první písemná zmínka o ní pochází již z roku 1213. Na první pohled obyčejná moravská vesnice, poblíž které se odehrála na jaře 1945 poslední tanková bitva 2. světové války na našem území. Žijí zde však také srdeční a pracovití lidé. Mezi ně pak patří aktivní muž, kterému by letošní pětaosmdesátku hádal jen málokdo. Zdeněk Klobouk, bývalý dlouholetý kronikář Klopotovic je člověkem, kterého můžeme směle zařadit mezi tradiční písmáky zachovávající pro příští časy historickou paměť svého kraje. Mezi potomky písmáků, jejichž rodokmeny sahají až někam k době národního obrození a ještě dále do minulosti.
MILAN BLAHYNKA
Sborník Ivanu dorovskému ad honorem, příspěvky z kolokvia k 85. narozeninám prof. Dr. Ivana Dorovského, DrSc. (Masarykova univerzita, Brno 2020; k vydání připravil Václav Štěpánek, 214 s.) vyniká hned dvakrát nad podobné publikace k výročím významných badatelů, sestavené z prací uctivých mladších kolegů a přátel.
JOZEF ŠPAČEK
Nezabudnuteľná postava dobrého vojaka Josefa Švejka, ktorou výrazne obohatil Jaroslav Hašek nielen českú, ale aj svetovú literatúru, sa vracia. Po Karlovi Vaňkovi, ktorý sa pokúsil dopísať Haškom nedokončený román o ďalšie najmä vojnové eskapády známeho hrdinu (aj Karel Sýs využil zjavnú alúziu na román J. Haška v názve svojej knihy Osudy dobrého básníka K. za studené války), prichádza so svojou knihou tajomne pôsobiaci autor s takmer anglosaským menom a priezviskom – možno ide o pseudonym už etablovaného autora, možno ide o autora skutočne nového.
EVA HRUBÁ
Aby nevybuchla slova
Jsou básníci kteří tiše našlapují
aby nevybuchla slova
Ty nastražené miny jež by mohly vznítit plamen vášně po touze
že lze milovat ne pro potěchu vlastních vystavěných zdí
ale pro průsvit světel v tunelech kde schovává se cit