- Jste zde:
-
LUK
-
Ročník 2017
- 39/2017 - 4. října 2017
Karel Sýs hovoří s překladatelem a milovníkem české literatury, poezie a hudby Do Ngoc Viet Dungem
Kdy ses poprvé setkal s češtinou?
To bylo už hodně dávno. V roce 1971 jsem přijel vlakem do ČSSR, kde jsem se měl po roční přípravě na univerzitě 17. listopadu v Teplicích dostat na elektrotechnickou fakultu v Plzni. V tomto ročníku jsem však z češtiny propadl a osud mě dovedl na ČVUT v Praze.
KAREL SÝS
IVAN SKÁLA
6. 10. 1922 – 6. 2. 1997
O Ivanu Skálovi se říkalo, že šlápl na hrdlo své písni a obětoval ji do služeb chvíle. Sám ostatně tuto charakteristiku podporoval. Zatímco však jeho kritikové (dokud ještě nějací byli; nemám totiž na mysli karikatury supů, kteří se vrhají na vše, co jim umožní získat zasmrádlý drobek z panského stolu) službu současnosti považovali za degradaci, poklesek, výprodej talentu, Skála se k ní hlásil s hrdostí.
MILAN BLAHYNKA
V první sloce sešitku Setkání roků z roku 2008 se Jaroslav Váňa (nar. 4. října 1937 v Povážské Bystrici, od roku 1948 žije trvale ve Šternberku, kde končí Haná a začínají Jeseníky), vyznal: „Povídky píši nejraději / kvetou vlastním květem / lidství nesou světem…“ Citovaný sešitek veršů uzavírají sloky Hance, Váňově ženě, které je dedikována sbírka KONTRAPUNKT SLOVA A HUDBY. Ta spolu s další sbírkou veršů MANÉŽ KLAUNOVA SLOVA a s memoárovou konfesí PRO I PROTI tvoří trojici knížek k autorovu letošnímu jubileu, graficky a knihařsky pečlivě a invenčně vypravených a vydaných vlastním nákladem jako snad všechny jeho knížky od roku 2000, kdy Smutkem psích očí Váňa beletrista debutoval právě povídkami.
JAROSLAV VÁŇA
Liduško, Dušane,
vzpomínka na den vaši emigrace se dnes zdá být vzdálená a zbytečná. A přece tomu tak není. Jen kdyby se mi neustále nevtírala myšlenka po hledání jejího smyslu. Liduška začínala být úspěšnou reprezentantkou užitého umění, a ty Dušane, jsi měl ve svém státem preferovaném řemesle, technika u Československých státních drah, určitě větší příjmy než celá řada našich společných známých. V čase, kdy jste se pro emigraci rozhodli, jsi byl dokonce v partaji. Jistě, značná množina, nevím jakého procenta, toužila po demokratizaci tehdejších poměrů. Namlsali se vize socialismu s lidskou tváří, ten se mimochodem doposud nepodařilo nikomu uspokojivě vědecky definovat. Byl to však jediný důvod vašeho rozhodnutí? Nebo to byl pouhý romantismus? Čtu-li si vaši adresu Mr. a Mrs…. 190 A Woodridge Cr. Ottawa, Nepean – Ont. K 2 B 759 CANADA, přiznávám se, že mne naplňuje romantickými představami o kráse přírody kolem vás. Nikdy však ne touhou po emigraci. Jsem asi trochu jiný. Kolik židů obětovalo život jen proto, že nedokázali včas odejít před fašismem. S jakým sebezapřením odešel Charlie Chaplin před hrozbou nesmyslného obvinění z neamerické činnosti. Právě tak Ernest Hemingway. To však byly umělci, pro které svoboda projevu byla součástí jejich osobností a tvorby. Utíkali před politickou vůlí zničit jejich současnost i minulost, před nespravedlivým trestem. Proč však vy? Tu otázku si kladu velmi často a hledám marně odpověď.
JIŘÍ JÍROVEC
„A až vyrostete, nakopejte jí prdel“, končí svou báseň Petr Skoumal.
EVA FRANTINOVÁ
Občas lze i v pochmurné zimní Praze objevit ráj vyhřívaný knihami, ráj náhodných objevů, ráj plavby suchou nohou po suché zemi, když shýbáme se k nejnižšímu regálu a knihu zapadlou za těmi ostatními, ráj, ve kterém stojí čas, protože kolem přešla Javánka – z Bieblovy básně, anebo květinářka Loretka z Nezvalovy Loretky, anebo Pražský chodec… Nekupte to za 10! Zvláště když původní cena (ta přeškrtnutá) byla ještě včera 100!
X
Jeden můj známý biolog se už před takovými 40–50 lety (je to vůbec možné?) zabýval studiem drobných hlodavců, kteří už tehdy pronikali na okraje měst. Jaké bylo vysvětlení? Samozřejmě snadná obživa z odpadků; devastovaná příroda zaneřáděná chemií přináší zkázu, naopak civilizace jídlo, dokonce relativní bezpečí, zvláště když člověk přestal být lovcem a mnozí dnes nezabijí ani tzv. škodlivé zvíře, natož aby se masem jiných zvířecích mrtvol živili. Jen tak mimochodem: když jsem jedné osobě vysvětlil, že nejen kuře nebo králíka bolí, když je zabíjejí, abychom je potom snědli k obědu, že i obyčejná brambora nebo špenát křičí, když je likvidován, aby se ocitl na našich talířích, odložila ta osoba i poslední sousta zeleninové přílohy. Co jí nyní, nevím.
KAREL SÝS
Neblahý řecký týden! LIDL vymazal z řeckých klášterů kříže. Protestoval i primas český Duka.
JAROSLAV VÁŇA
Je to přirozené?
Evropa jedna rodina?
Proč společnou postel sdílet
s tím kdo si Slovana nevšímá?