Anketa týdeníku Unie českých spisovatelů LUK:

Které tři kulturní počiny v roce 2014 považujete za nejvýznamnější?

1. Opětovné nepostavení Kaplického architektonického nesmyslu v Praze ani kdekoli jinde.

Tři nejvýznamnější kulturní počiny roku 2014 si netroufám vybírat; do divadel, na koncerty i výstavy chodím nesoustavně, knižním bestsellerům a populárním TV seriálům se vyhýbám. Ale aspoň rámcově:

1) Česká televize uvedla v sobotu 20. září vzpomínku na významného sochaře prof. Jana Hánu, který své umění věnoval angažované tvorbě socialistického realismu.

V roce 2014 se – dosud – neodehrály ani neprosadily aspoň tři kulturní počiny, které bych mohl považovat za nejvýznamnější nebo aspoň jeden z nich za zvlášť významný.

Obsah hesla Kultura je ve Slovníku definován co souhrn duchovních a materiálních hodnot, vytvořených a vytvářených lidstvem v celé jeho historii; duchovní kultura pak souborem výsledků činnosti lidské společnosti v oblasti vědy, umění a společenského života vůbec v určitém historickém období.

V každém novém románu přichází americký spisovatel John Irving s něčím překvapivým, ať už je o volbu látky, míru otevřenosti v přiblížení výbušné sociální problematiky nebo v novátorském odkrývání tabuizovaných témat. Věrný snad stále zůstává jen své lásce k divadlu, k Shakespearovi a v obdivu ke vždy připomínanému Charlesi Dickensovi, mistru společenské analýzy, modelujícímu postavy vybočující z běžných měřítek společnosti svým osudem nebo chápáním morálky.

Přiznám se, že nejsem schopen uvést kulturní počiny roku 2014 v širokém slova smyslu, k tomu bych nebyl kompetentní; zůstanu tedy u počinů jen literárních, kde jsem přece jen více doma. I tak jde o dost zvláštní výběr. Knihy představují nejen pokaždé trochu jiný žánr, jiný záběr, ale svědčí i o jiných podmínkách, v nichž se realizace díla uskutečňuje: dvě knížky vznikly na okraji, doslova vymodleny za ztížených podmínek, jedna naopak na ekonomickém výsluní.

1. Otevření Nového divadla v Plzni. Jiné kamenné scény se přece naše zem po roce 89 nedočkala.

1. Profilové CD „Kyčera, Kyčera" k 85. narozeninám „valašské královny" Jarmily Šulákové. Neuvěřitelně vyrovnané a upřímné, naplněné opravdovostí. Obsah, kterému se věří.

Netroufám si říci, které jsou nejvýznamnější, spíš tedy, z kterých mám největší radost.

ALENA VOLKOVÁ

Zamyšlení nad publikací Tripolis Praga – Die Prager Moderne um 1900 (pokračování z LUKu č. 21 /2014)

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Tvorba hudebníka, slovesného performera, básníka, textaře, novináře, politického aktivisty, stoupence bodyartu, tzv. levičáckého extremisty etc. etc. Pavla Josefoviče Hejátka (narozen 1975 v v Rakovníku) byla vždy doprovázena kontroverzemi, k nimž zadávali podnět nejen konzervativci, ale i samotný autor svými básněmi, tetováním, piercingem, písněmi a publikovanými politickými názory (tedy stanovisky), které iritovaly šosáky a strážce establišmentu místního i toho za hranicemi naší „nové vlasti“ (tedy Evropské unie).

JANA VACKOVÁ

Makedonská literární tvorba nabírá mohutný dech, jsouc u nás podporována dokonce nedávným cestopisným pořadem v ČT. (Dominuje ovšem Ochrid, založený v 4. století př. n. l. Řeky a bájné okolí s Orchidským jezerem, se stavebními a muzejními památkami. Víme, že tato »evropská rarita« má punc světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.) K popularitě Makedonie přispělo také české vydání románu Freudova sestra (2012) od makedonského spisovatele Goceho Smilevského, jenž spolu s překladatelem knihy Ivanem Dorovským exceloval v pořadu na Světě knihy Praha 2013 při obhajobě »překladatelských oříšků«. Velký zájem o akci podnítil i fakt, že román získal v roce 2012 Cenu evropské unie a je automaticky překládán.

 

FRANTIŠEK UHER

Neznajíc hranic nás často oslovuje kniha zahraničního autora. Některá kniha. Jiné navozují pocit ztraceného času, ale tak už to chodí nejenom s knihami. Tentokrát by se ovšem slušelo dát slovo zahraničních do uvozovek, vždyť tolik z nás stále nerozlišuje občany na Čechy a Slováky, rozdělení republiky neposvěcené souhlasem všech občanů bereme jako historickou chybu, stupidní akt ve prospěch jednotlivců, kteří byli pro „druhou“ stranu nepřijatelní.

VÁCLAV PELCMAN

Kapitalismus s sebou přinesl „díky“ diktátu trhu nejen zisky, ale i boj o přežití. Vidíme, jak dnes a denně vznikají nové aktivity a záhy většina jich zase rychle zmizí. To musí být někde pláče a skřípění zubů!

 

PAVOL JANÍK

Kamienky a skielka

Rád by som prispel k mozaike spomienok na literárny vývoj uplynulých desaťročí, ktorého obraz je značne a sústavne skresľovaný. K pozitívnym príkladom osobného svedectva patrí štúdia básnika Michala Černíka, ktorý v časopise LUK (Literatura Umění Kultura) 33/2014 porovnáva svoje poznatky z čias pôsobenia v pozícii predsedu Zväzu českých spisovateľov v rokoch 1988–89 s nasledujúcou deštrukciou materiálno-technického zázemia, zabezpečujúceho ekonomické podmienky a systémové funkcie literatúry.

 

PAVEL J. HEJÁTKO

Věchýtek Kasandřin

Duhové polštářky ukrajují

zvláštnosti z lesních

cest…

BŘETISLAV KOTYZA

PF 2015

Ještě si hvízdnout proti větru

ozvěnou doufat že

vrátí můj dech

chý

Pupeční šňůra

Všechno je propojeno,

i to malé vejce,

co bylo vrženo

pro zámořského strejce!