KAREL SÝS

Jízda na kolečkové posteli

„Doktor Antekirt vykonával mnohé cesty takovou rychlostí, že vznikla pověst o tom, že je současně na dvou místech.“

Jules Verne: Matyáš Sandorf

JIŘÍ ŽÁČEK

Karlu Sýsovi 1

Ministr kultury to vůbec netuší,

že bys chtěl šukat s Věstonickou Venuší.

Ale až mu to někdo poví,

jaký máš přístup k bájesloví,

nechá tě zavřít do chládku,

abys mu nezneuctil vzácnou památku.

ALEXEJ MIKULÁŠEK

Karel Sýs jest básník několikerého prokletí. Byl a je kaceřován za kdeco, za neúctu k pestrobarevným dobovým fetišům (a zvláště k jejich vyznavačům), za své politické přesvědčení, dokonce za pornografickou erotičnost. Vadil a vadí nosem i barvou legitimace, vyznáním i kritičností, stylem psaní i šokující otevřeností, strefovali se do něj nýmandi a hlupáci všeho druhu (dnes uložení v nálevu establišmentu nebo univerzit). Jejich zásluhou patří k „nejvykřičenějším“ umělcům dneška, minimálně jako ten „kontroverzní“ a černý vzadu, vystrkující na nás krevnatou hlavu. Ovšem už nikoli zásluhou udavačů a přehorlivých strážců veřejného „vkusu a mínění“ je patrně jedním z nejlepších slovesných tvůrců české literatury posledních desetiletí, jistě literatury po roce 1989, jen živořící na suchopáru tzv. svobody. Ale co dělat, když o četbu nebo poslech „básní“ museli dnešní dědečkové pravdy a lásky snažně prosit, nebo se dokonce divákům a posluchačům ospravedlňovat – jsou krátké, nebude to dlouho trvat, to přežijete.

MILAN BLAHYNKA

(K básníkovým sedmdesátinám)

I když je „konec světa za rohem“ a „hluboko v zeměkouli / už hoří kamna“, i když básník ví, že „musíme tam všici / maníci i nemanici“, Karel Sýs, kdysi autor veršů Vstříc osudu, osudu ve své zatím poslední knize BÁSNĚ VŠEHO DRUHU (Zdeňka Brožová-Periskop, Hluboš 2015, edice Báseň na sobotu sv. 28, ilustrace Kamila Lhotáka, jehož kresbu použila na obálku, vlastně přední desku knihy grafička Dana Kavalecová) nyní – k radosti čtenářů a ke vzteku nepřátel – energicky vzdoruje: „Jenže já neskončil / ještě mám tolik říci.“

PAVOL JANÍK

Obdivuhodne neúnavný, chvályhodne vytrvalý a nesmierne produktívny, ale predovšetkým mimoriadne invenčný, nevšedne intelektuálne podnetný a výnimočne emocionálne pôsobivý básnik európskeho významu Karel Sýs ponúka čitateľom ďalšiu knižnú kolekciu skutočne skvelej lyriky.

FRANTIŠEK UHER

Nedělejme si iluze. Literatura, jakož každé jiné umění, svět nespasí, má však nepopiratelné a nezastupitelné poslání. Dokáže poukazovat na mnohá hrozící nebezpečí, nenápadná, zdánlivě neškodná, halená do rozličných maskovacích pláštíků, tolerovaná či záměrně opomíjená, zavrhovaná či pokládaná za naléhavou nezbytnost. Nebezpečí se většinou dlouho skrývá pod povrchem. Druhou otázkou je, jak dostat knihu ke čtenáři, ale to už je jiná parketa.

FRANTIŠEK DOSTÁL

Zvláštním člověkem bývá někdy básník. On totiž dokáže jen pouhými několika slovy rozdrtit tvrdé skály a proměnit je v písečnou pláž, na níž odpočívá a zasní se jiný citlivý člověk. Dochází tak k provětrání mozkových buněk zaneřáděných špinavostí světa.

VÁCLAV PELCMAN

Mezi knižními novinkami děčínské knihovny mě upoutala obálka knihy, zobrazující dýmající sporák na uhlí, stojící spolu se židlí na zasněžené louce (fotografie Igora Malijevského). Když jsem na čtvrté stránce spatřil obrázek Jaroslava Haška, bylo rozhodnuto - to si musím přečíst! Protože si pozorně vybírám četbu, abych nenarazil na něco, co by mi zbytečně zvýšilo hladinu adrenalinu, tak se mi to nestává, a nestalo se ani nyní. Naopak. Byl jsem potěšen, že se nejedná o něco, co špiní nás občany a naši minulost, jak se o to často snaží ti, co chtějí proniknout do povědomí nejen čtenářů, ale zejména institucí, co udělují různé „granty“!

JAN KRISTEK

Můžou si za něj totiž Evropané sami, tím, že se podílejí na šíření záměrně překroucených představ o své společnosti. Podílejí se tím, že když jsou tyto představy v jejich přítomnosti prezentovány; místo aby se ozvali, že je to blbost, ještě jim poslušně a úslužně přikyvují. Přikyvují na nesmyslné bláboly, jak je „naše“ společnost „přesexualizovaná“, že sex je všude, jak je obtížné se mu vyhnout, jak jsou už sexem unaveni, jak by rádi dělali také něco jiného, ale nemůžou, protože společnost je do toho nutí, nebo nedokážou, protože prý už mají na sex návyk...

MILAN DUŠEK

Vydavatelství OFTIS v Ústí nad Orlicí nedávno vyslalo ke čtenářům publikaci Andrey Bednářové PLÁŇAVA.

ZDENĚK HRABICA

Nedávno se konal Den Ruska, novodobý státní svátek Ruské federace. Připomněli si jej diplomaté spolu s hosty i v Praze. Slavnostní projevy byly z obou stran uměřené. Diplomaté ze Západu však zpozorněli, když místopředseda sněmovny Vojtěch Filip v souvislosti s odkazem na některé vážné hrozby míru připomněl, že se doba hodně podobá jiné době na počátku šedesátých let 20. století. Tehdy však svět měl státníka v osobě Johna F. Kennedyho. Dnes jej na této Kennedyho straně nemá, ale na druhé straně má jiného státníka – Vladimíra Putina. Řekl to v prostorách velvyslanectví, obklopeného billboardy www.protiztrátěpaměti.cz .

MAREK ŘEZANKA

Naše celebrita

Že dal zabít Němcova

Putin? Média to psala

Tisk však mlčí doslova

k čemu – jistě férová

Savčenková nabádala

LECH PRZECZEK

Třinecký spisovatel a stálý přispěvatel LUKu Lech Przeczek slavil 18. července 55. narozeniny. Srdečně blahopřejeme!

MILAN DUBSKÝ

Kdo žije v blahobytu? A co je vlastně blahobyt? Při hledání podstaty a smyslu nejen tohoto slova a pojmu nepoužívejme předponu nej. Jednak není přesná a druhak je zpochybnitelná. Staví vždycky něco nebo někoho na stupeň nejvyšší, jako by už nic nad to nebylo.

chý

„Havíř – a kdo je víc“

znělo u nás kdysi;

dnes mu berou krajíc

všežravé krysy!