Básník a spisovatel Jaroslav Čejka oslavil 26. října 75. narozeniny. Srdečně blahopřejeme.

JAROSLAV ČEJKA

Narodil jsem se necelé dva roky před koncem války. Ale už v létě 1948 jsem začal chodit na ryby a v roce 1958 za holkama. V osmašedesátém jsem začal strkat nos do politiky a po osmasedmdesátém vydávat knížky. Jenže roku 1988 jsem udělal krok do neznáma, po kterém o rok později následoval rychlý sestup. Ten se leckomu mohl jevit jako pád a někteří lidé, zejména pak novináři, mě předčasně zařadili mezi poražené.

IVO FENCL

Jan Stern (*10. 9. 1977) nezve, pravda, knížku svou slavnou Česko je hezké, nýbrž drze: Česko je hezko. Rým a nonsens! – Vtipný publicista (absolvent žurnalistiky i sociálních věd na UK) napsal už asi 10 knih a jako řádný chlubil první jmenuji Psychoanalytický výklad Bible (2011), Černé libido (2012) a Anální vesmíry (2008); asi na 5 stranách vč. kapitoly Autismus mě totiž Stern cituje. – Další jeho tituly jsou Média, psychoanalýza a jiné perverze (2006), Totem, incest a odkouzlení buržoazie (2007), Mystika Západu (2009) a Psychoanalýza všednosti (2010). Stojí za čtení, ač se autor od nich distancoval: Dle mě je ten distanc jen reklamní mystifikace.

ALENA VOLKOVÁ

Připomeňme si názvem recenze nového detektivního románu Michala Fiebera (pod pseudonymem se skrývá spisovatel, novinář, básník a dramatik Jaroslav Čejka, nar. r. 1943 v Praze) dlouhou tradici českého detektivního žánru i jeho nejslavnější představitele, kupř. V. Erbena, E. Kačírkovou, H. Proškovou, K. Štorkána, F. Uhra, E. Vachka, ale i spisovatele vážného žánru, kteří si tak říkajíc odskočili; máme na mysli L. Fukse a O. Koska (Mrtvý v podchodu). Ze slovenských autorů jmenujme spisovatele publikujícího pod pseudonymem Dominik Dán (naposledy vydané romány Mucholapka a Kořeny zla), jehož detektivky nabývají u nás (v českých překladech) na stále větší popularitě.

KAREL SÝS

Americký historik Robert C. Tucker ve svém životopise Stalina napsal:

Unie českých spisovatelů srdečně zve své členy i příznivce na slavnostní vyhlášení Cen UČS za rok 2018.

VÁCLAV PELCMAN

Vytvořil jsem pro tento fejeton parafrázi názvu básnické sbírky Vítězslava Nezvala (1958) s přihlédnutím ke knížkám Karla Sýse Pražský chodec II (1988) a Praha zezadu (1999), ne abych se rozepsal o pražských chodcích rodilých, ani těch přesídlených a ani ne o těch turistických či nakupujících, ale abych se mohl také já představit také jako pražský chodec (takových bylo, a jistě i bude spousty).

JOSEF PRSKAVEC

Prohlížím si plakáty s předvolebními hesly, voliči mají opravdu z čeho vybírat. Plakát, nalepený na prasklém skle autobusové čekárny hlásá, že děti jsou naše budoucnost. To zase někdo nevěděl, co má slíbit, aby to po něm za půl roku nechtěli splnit a tak objevuje Ameriku. Ale zní to lépe, než kdyby napsal, že MY jsme minulost našich dětí, i když je to v podstatě totéž. A hned vedle další perly lidové moudrosti. Pro každého je tu něco, mohou si vybrat úplně všichni, mladí, staří, bohatí i chudí, nevzdělanci a intelektuálové, nemakačenkové i workholici. Důstojné stáří. Bezpečné město.

MIROSLAV VEJLUPEK-ČERCHOVSKÝ

Nemýlíme-li se, do národní bibliografie Vladimír Stibor (*1959) samostatně poprvé přispěl v devětadevadesátém básnickou sbírkou Zpráva o zranitelnosti lidí (Příbram: Knihovna Jana Drdy). Sotvakdo by si tehdy pomyslel, že do komunity slovesných tvůrců se přihlásil autor vůbec neustrnuvší v tenatech egoistického individualismu. Ba právě naopak - muž, který vyrostl v básníka a spisovatele, už je na českém parnasu znám co organizátor a editor vytvořivší publikační prostor desítkám básníků dalších, ať už v poezii nováčků nebo živoucích symbolů dob.

PAVOL JANÍK

Slovenská umelecká spisba, ktorá bola tradične chápaná ako základ spisovnosti, sa už dávno hmýri nespisovnými výrazmi. Prekvapilo ma však, že niektorí literárni znalci pokladajú za najslovenskejšie pojmy očividné germanizmy.

JAROSLAV VÁŇA

„Díky Vám, Mistře, takoví malíři už se neroděj“, vepsal do návštěvní knihy první souborné výstavy v Olomouci ředitel Národní galerie v Praze akademik Jiří Kotalík, když jsme se vraceli z narozeninového posezení s významným výtvarníkem Aljo Beranem. A měl tak zcela jistě na mysli dávno a moc krát ověřenou zkušenost, že prostřednictvím svého díla mnozí ani neumírají.

MICHAL ČERNÍK

Nemravnost

V národopisném muzeu Bardó v Tunisu

jsem viděl sochy nahých mužů