Průlomový rok Michala Steina
S nonsensuálními básničkami Michala Steina se v průběhu času seznámili již několikrát čtenáři LUKu. Jeho jméno se však často objevuje i pod autorstvím písňových textů anebo v tiráži knížek. Mimo toho i připravuje a uvádí výtvarné výstavy a je scenáristou i dokonce certifikovaným tenisovým trenérem! A nedávno se objevila na trhu i monografie karikaturisty Slávy Martenka „Sláva letu“, jejímž je spoluautorem. Právě pro to jeho široké rozpětí jsem ho požádalo o rozhovor.
MILAN BLAHYNKA
Poněkud podivný název recenze knížečky PŘESTUPNÝ ROK (Weber-GSW, b. m., 2021; kresby a výtvarný doprovod Jan Weber, 44 s.) spojí si čtenáři možná s rokem 2020, zatím posledním předešlým přestupným; s rokem mimořádně přestupným, přestupujícím přírodní i lidské normy, s rokem mnohem přestupnějším než jiné přestupné roky, připomeneme-li si jeden význam slova přestupný, který je v devítisvazkovém Příručním slovníku jazyka českého označený jako zastaralý: „týkající se provinění, přestupku.“ Rok 2020 byl rokem rozmachu covidu a byl neméně „přestupný ve svých neřádech“ také přípravami kruté války, která naplno propukla pak v únoru 2021. Však se i soudilo, že přinejmenším covid je trest za všeliká lidská provinění a skutečně se trestem stal trestuhodnou vinou sveřepých sobců, bezohledně odmítajících ve jménu své osobní svobody podřídit se elementárním pravidlům hygieny.
FELIX ČERNOCH
Nikdy a nikde jste o něm nic nečetli? Ani od nikoho neslyšeli? Tedy nevíte? Žádný důvod ke studu! Jednak tu nejde o důležité kritérium pro poměřování úrovně všeobecné vzdělanosti a pak – třeba na tom nejste hůř než někteří jeho členové, byť dlouholetí. Pokud se nezdráháte být poučenějšími, prosím.
IVO FENCL
Bájí od magického jezera Tanganjika lze nazvat příběhy o šedě zabarvené obří kočce, které místní prostě říkají buď POŽÍRAČ LIDÍ, nebo – stroze – MNGVA (respektive MGVA). Výraz pochází ze svahilského MU-NGWA neboli PODIVNOST.
FRANTIŠEK DOSTÁL
Zřejmě hloupá otázka hned v názvu těchto několika řádek. Ceny všeho okolo nás totiž letí raketově vzhůru. Snad jen pobyt na ulici v čase deště po dobu jedné hodiny bude zatím zadarmo. Když ale bude někdo toužit po delším promáčení, bude si asi muset již připlatit. Nakonec jedno z posledních zdražení se dotklo právě i pitné vody. No a jak někomu známo, bez vody není života. Kdesi ubývají i spodní vody a studny jsou hlubší a hlubší. Další nová realita. A rovněž tak přirozené závlahy shůry pomocí deště, také nějak ubývá. Přibývá ale přicházejících k nám lidí, co se rovněž potřebují napít. Není divu, že přicházejí i problémy, a tak ceny povyskakují, ale člověk zase musí hlouběji zapátrat v kapse při vyhledávání mincí.
DANA PROKEŠOVÁ
Ano, proč je tomu tak? Řekněte mi, který národ tak miloval poezii a vydával sbírky básní v tisícových nákladech? Který národ měl dokonce Klub přátel poezie a pro tyto milovníky vydával sbírky básní? Byl to náš národ. V té době, kdy se tak dělo, byly to národy český a slovenský.
JIŘÍ JÍROVEC
Ztratila se nám slova mír, debata, diskuse, ztratily se nymfomanky, kterým koukaly (víte co) z očí. Posledního básníka, který napsal, že maminky jsou od toho, aby dětem vyprávěly pohádku a svět byl (alespoň vypadal, že je) v pořádku, zadupaly okolnosti do země.
OLDŘICH A. HOSTAŠA
Ze sbírky Ajznboňské pastorále
Cesta domů
Kapky deště řeka stékají po vlaku
cestující tvoří přítomnost.